aktualni_kapitoly_destke_neu_2018.indd

9 | www.solen.cz vědomí hodnocen. Výrazy „motorický“ a „bez motorických příznaků“ mohou být vypuštěny, pokud je lze z typu záchvatu jednoznačně dovodit, např. „záchvat fokální tonický“ namísto výrazu „záchvat fokální motorický tonický“. Hyperkinetický záchvat je charakterizován výraznou fyzickou agitovaností nebo výskytem pohybů připomínajících šlapání na kole. Kognitivní záchvaty vyjadřují poruchu řeči nebo jiných kognitivních funkcí, nebo naopak popisují „pozitivní“ příznaky udávané pacientem jako např. déjà vu, halucinace, iluze nebo pocity zkresleného vnímání. Emoční záchvaty zahrnují subjektivně udávanou úzkost, strach, radost nebo jiné emoce jako dominující příznak v začátku záchvatu, ale také situace okolímpozorovaného emočního projevu/výrazu u pacienta bez subjektivně udávaných emocí. V situaci, kdy je více iniciálních dominujících příznaků a není jasná převaha jednoho z nich, může být záchvat klasifikován o úroveň výše spolu s doplňujícím popisem semiologie, a tak se vyvarovat použití nepřesného termínu. Doporučuje se vždy, pokud je to možné, přidat detailní popis všech významných příznaků a projevů, které se v průběhu záchvatu objeví – definovanými termíny, nebo volným popisem. Tím ale nedochází ke změně v klasifikaci záchvatu, např. „záchvat fokální emoční, bez poruchy vědomí (s tonickou křečí pravé horní končetiny a s hyperventilací)“. Je nutné si uvědomit, že výraz „fokální emoční“ se vztahuje pouze ke klasifikaci fokálního začátku záchvatu s dominujícími emočními příznaky nebo projevy, nikoli k jeho následujícímu průběhu. Výraz „ fokální přecházející do bilaterálního tonicko-klonického” se používá pro záchvat tonic- ko-klonický, který se objeví při šíření fokálního záchvatu do obou hemisfér, výraz „generalizovaný“ zůstává vyhrazen pouze pro záchvaty, které začínají v obou hemisférách současně. Výraz „sekundárně generalizovaný“ se v nové klasifikaci již neužívá. Generalizované záchvaty se dělí na záchvaty motorické a bez motorických projevů (absen- ce). Podrobnější dělení je podobné jako v klasifikaci z roku 1981, ale nově se objevují záchvaty myoklonicko-atonické, které jsou běžnou součástí Dooseho syndromu, záchvaty myoklonicko- -tonicko-klonické typické pro juvenilní myoklonickou epilepsii, myoklonické absence, a také ab- sence s myokloniemi víček pozorované u syndromů popsané Jeavonsem a dalšími. Absence jsou atypické, když je začátek nebo konec záchvatu pomalý nebo v případě výskytu signifikantních změn svalového tonu, které provází atypické pomalé generalizované komplexy hrot-vlna v EEG nálezu. Manifestace generalizovaných záchvatů může být někdy asymetrická, což způsobuje obtíže při jejich odlišení od záchvatů fokálních. Záchvaty s myokloniemi víček mohly být umístěny do skupiny generalizovaných záchvatů s motorickými projevy, protože jsou ale myoklonie víček nejvíce významné jako projevy absencí, jsou tyto záchvaty umístěny do kategorie absencí, tedy obecně záchvatů bez motorických projevů. Podobně mohou mít myoklonické absence současně projevy absencí i motorických záchvatů, ale jsou zařazeny u absencí. Epileptické spazmy jsou záchvaty vyskytující se nově v kategoriích fokální, generalizované, a i v kategorii s neznámým začátkem – jejich správné zařazení vyžaduje provedení a detailní analýzu video-EEG záznamu.