OFTALMOLOGIE pro praxi / 2019

18  |  www.solen.cz Použití anti‑VEGF léků v oftalmologii MUDr. Alexandr Stěpanov, Ph.D., FEBO, doc. MUDr. Jan Studnička, Ph.D. Katedra očního lékařství, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Oční klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové Intravitreální aplikace protilátek blokujících VEGF (Vascular Endothelial Growth Factor) je účinnou léčbou vlhké formy věkem podmíněné makulární degenerace, makulárního otoku při okluzi sítnicovych žil, diabetického makulárního edému a také choroidálních neovaskulárních membrán při méně častých chorobách makuly. Blokáda VEGF vede k ovlivnění propustnosti sítnicovych a choroidálních cév, angiogenezi, produkci cytokinů a k ovlivnění zánětlivé odpovědi. V současné době existují 2 schválené anti‑VEGF přípravky (ranibizumab a aflibercept), u nichž byl několika multicentrickými, randomizovanými klinickými studiemi prokázán kladný účinek i dobry bezpečnostní profil. Klíčová slova: ranibizumab, aflibercept, bevacizumab, diabeticky makulární edém, okluze sítnicovych žil, věkem podmíněná makulární degenerace, anti‑VEGF. Use of anti‑VEGF drugs in ophthalmology Intravitreal injections of antibodies blocking VEGF (Vascular Endothelial Growth Factor) are an effective treatment for the wet form of age‑related macular degeneration, macular edema in retinal vein occlusion, diabetic macular edema, and choroidal neo- vascular membranes in less frequent macular diseases. A blockade of VEGF leads to interference of the permeability of retinal and choroidal blood vessels, angiogenesis, cytokine production and influences the inflammatory response. There are currently 2 approved anti‑VEGF drugs (ranibizumab and aflibercept), with a multicentre, randomized, clinical trial showing a positive clinical effect as well as a good safety profile. Key words: ranibizumab, aflibercept, bevacizumab, diabetic macular edema, retinal vein occlusion, age‑related macular dege- neration, anti‑VEGF. Úvod Hlavní příčinou rozvoje vaskulárních one- mocnění sítnice (věkem podmíněná makulár- ní degenerace (VPMD), diabetický makulární edém (DME), makulární edém na podkladě okluze sítnicové žíly (OSŽ), pokročilé stadium retinopatie nedonošených, choroidální neo- vaskulární membrány (CNV) při méně častých chorobách makuly) jsou stresové procesy indu- kované nedostatkem kyslíku, kdy velkou úlo- hu hraje vaskulární endoteliální růstový faktor (vascular endothelial growth factor (VEGF)) (obrázek 1). VEGF je homodimericky glykoprotein s mo- nomery postavenými proti sobě. Dosud je zná- mo šest podtypů VEGF, a to VEGF‑A, B, C, D, E a placentární růstový faktor – P1GF (placenta growth factor) (tabulka 1). VEGF‑A se váže na povrch endoteliálních buněk přes receptory VEGFR1 a VEGFR2. Zvýšená vazba VEGF na en- doteliální buňky vede k angiogenezi, lymfan- giogenezi a produkci cytokinů a proteáz (IL-2, granulocyte macrophage colony stimulating factor) (obrázek 2) (1). VEGF‑A hraje roli ve vý- voji i udržení funkce cévního řečiště. Zvyšuje cévní propustnost (2–4), účastní se inhibice trombogeneze (5), zvyšuje produkci cytokinů, inhibuje apoptózu a má prozánětlivy efekt (2). P1GF je nedetekovatelný ve většině orgánů za fyziologických podmínek, ale jeho hladina je zvýšena za patologických podmínek a může působit synergicky s VEGF‑A na aktivaci VEGFR1 (obrázek 3) (6). U člověka se VEGF‑A vyskytuje v několika isoformách: VEGFA121, VEGFA145, VEGFA165, VEGFA189 a VEGFA206. Isoformami nejčastěji se vyskytujícími v lidském oku jsou VEGFA121 a VEGFA165 (7–9). V oku je VEGF produkován pe- ricyty, neurony, astrocyty, Müllerovými buňkami, KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: MUDr. Alexandr Stepanov, Ph.D., FEBO, stepanov.doctor@gmail.com Oční klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové Převzato z: Klin Farmakol Farm 2019; 33(1): 19–24 Článek přijat redakcí: 1. 3. 2019 Článek přijat k publikaci: 2. 4. 2019