Abstrakta - 17. SYMPOZIUM PRAKTICKÉ NEUROLOGIE

www.neurologiepropraxi.cz 7 17. SYMPOZIUM PRAKTICKÉ NEUROLOGIE / Brno, 19.–20. 11. 2020 ABSTRAKTA  Poranění plexu a periferních nervů odborný garant doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc. čtvrtek / 19. listopadu 2020 / 9.10–10.30 hod. Rekonstrukční možnosti poraněného brachiálního plexu MUDr. Ivan Humhej, Ph.D. Neurochirurgická klinika FZS UJEP, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z., Krajská zdravotní, a. s., Ústí nad Labem Léze brachiálního plexu (BP) představují závažná poranění, která mohou znamenat pro postižené jedince celoživotní handicap. Mezi nejčastější příčiny poranění BP u dospělých pa- tří úrazy, u nichž dojde k zavřené lézi struktur BP. Často jde o součást těžkých polytraumat, zejména dopravních nehod (dominantně moto- nehod), dále sportovních úrazů a pádů z výšky. Vzhledem k různé etáži, rozsahu a stupni pora- nění struktur BP u jednotlivých pacientů, různým přidruženým poraněním i různé míře spontán- ní regenerace můžeme konstatovat, že každý postižený s poraněným BP je svým způsobem unikátní a vyžaduje individualizovaný přístup . Protože se poranění BP často vyskytuje jako sou- část polytraumatu, postižený nezřídka vyžadu- je sérii operačních výkonů v režii nejrůznějších odborností a klíčovou roli sehrává i adekvátní konzervativní a pooperační terapie, měl by být každý pacient řešen v rámci multidisciplinár- ního týmu s důrazem na komplexní přístup . Specializovaný tým zabývající se diagnostikou a léčbou pacientů s poraněným BP by měl za- hrnovat neurochirurga, neurologa – elektrofy- ziologa, rentgenologa, traumatologa, ortopeda, plastického chirurga, chirurga ruky, algeziologa, rehabilitačního lékaře, fyzioterapeuta, ergote- rapeuta a protetika. Jedině multioborový tým může pacientům s tak závažným postižením, jako je poranění BP, poskytnout maximálně efek- tivní léčbu s co nejlepším funkčním výsledkem. Chirurgická léčba poraněného brachiálního plexu (BP) zaznamenala v posledních desetile- tích výrazný pokrok a rozvoj. V současné době umožňují techniky primární rekonstrukce BP (štěpování a neurotizace) i  sekundární korekč- ní zákroky (šlachové a svalové transfery, volné svalové přenosy, artrodézy a další zákroky na kloubech a kostech) výrazné zlepšení funkce po- stižené horní končetiny u tohoto invalidizujícího poranění. Přestože se postižená horní končetina u nejtěžších typů poranění BP nikdy nevrátí do plně funkčního stavu, představuje každé zlepšení kondice paretické končetiny pro postiženého zá- sadní posun v kvalitě života. Pro správnou indikaci a načasování chirurgické léčby poraněného BP je nutné včasné odeslání pacienta na specializované pracoviště zabývající se léčbou těchto poranění. Traumatické léze periferních nervů a brachiálního plexu u dětí MUDr. Josef Kraus, CSc. Klinika dětské neurologie, 2. LF UK a FN Motol, Praha Poranění periferních nervů jsou součástí dopravních, sportovních i volnočasových úra- zů. Vyšetření léze nervů v dětském věku patří do běžné ambulantní i konziliární neurologické praxe na traumatologickém oddělení. Poranění může být podle rozsahu částečné nebo úpl- né, dle prognózy přechodné nebo trvalé, dle příčiny tupé, ostré, otevřené, trakční, kompre- sivní a kontuzní; neurovaskulární či iatrogenní. Klasifikace rozeznává neuroapraxii, axonotmézu a neurotmézu. V diagnostice je nejdůležitější zjistit útlak nebo přerušení nervu před jeho nezvratným poškozením, které vede i k lézi svalové. Léčba je konzervativní nebo operační. Významnou složkou léčby je rehabilitace. Při po- rovnání s dospělými je prognóza funkční úpravy periferního nervu při správně indikované léčbě u dětí mnohem lepší. Traumata periferních nervů horní končetiny MUDr. Jiří Ceé Neurologická ambulance Litnea, s. r. o. Litoměřice S poraněním periferních nervů horních kon- četin se setkává většina neurologů v každodenní praxi; minimálně za účelem zhodnocení rozsahu postižení a z posudkových důvodů. Pro přesnější určení charakteru a výše leze zůstává stále zlatým standardem EMG vyšetření. Stále větší uplatně- ní nachází – např. u úrazů pažní pleteně – také vyšetření MR. Nejčastější příčinou poranění ner- vů horních končetin jsou dopravní nehody, kdy dochází k otevřeným i uzavřeným poraněním v rámci polytraumatu. V současné době jsou častá také iatrogenní poranění – mohou tvořit až 30% z celkového počtu případů indikovaných k revizi. Při vyšetřování traumat periferních nervů je nutná dobrá znalost topografické anatomie, již z klinic- kého vyšetření lze ve většině případů určit, který nerv byl poraněn a někdy určit alespoň orientačně výši postižení. Rozhodnutí, zdamá být indikována konzervativní léčba (rehabilitace), či chirurgické ře- šení (sutura, plastika nervu) závisí na mechanismu úrazu, topice postižení, výsledku a dynamice EMG nálezu. U otevřených poranění spojených s par- ciální či úplnou transcizí nervu je vždy nutností chirurgická revize, buď časná při ostrémpřetětí, či odložená (s odstraněním poškozené části nervu a použitím štěpu). U uzavřených poranění bý- vá diagnostika a zejména indikace k chirurgické revizi složitější. Zatím stále není možné v časné fázi rozlišit mezi axonotmézou (vznikající trakčně – ischemickým mechanismem) a neurotmézou nervu (např. při laceraci či inkarceraci úlomky kosti, či iatrogenně při osteosyntéze), přičemž odpověď na tuto otázku je zásadní z hlediska volby další léčby. K EMG vyšetření je pacient s podezřením na poranění periferního nervu obvykle indikován 3–4 týdny po úrazu, kdy jsou již detekovatelné denervační změny ve svalu pomocí jehlové EMG. Elektromyografista byměl zejména v prvníchmě- sících pacienta pravidelně sledovat a při absenci či zástavě reinervačních změn včas indikovat ně- který z rekonstrukčních výkonů, které mohou při včasné indikaci alespoň částečně zmírnit vzniklý neurologický deficit. Iatrogenní léze periferních nervů doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc. Neurologické oddělení, KN Pardubice Pod pojmem iatrogenní příčina nemoci se předpokládá nepříznivá odpověď na medi-