Abstrakta - 17. SYMPOZIUM PRAKTICKÉ NEUROLOGIE

www.neurologiepropraxi.cz 8 Brno, 19.–20. 11. 2020 / 17. SYMPOZIUM PRAKTICKÉ NEUROLOGIE ABSTRAKTA  kamentózní či chirurgickou léčbu. Nejčastější iatrogenní příčinou léze periferních nervů je poškození nervů chirurgickým nástrojem při operaci a z dalších příčin poškození nervů kom- presí, trakcí, zachycením nervu dlahou, ozářením, poškozením při injekci, krvácením. Kromě lékařů se na iatrogenním poškození podílí sestry (apli- kace injekcí), rehabilitační pracovníci (fixace seg- mentu končetiny, silový tah) i další zdravotničtí pracovníci. Po teoretickém úvodu do problému iatrogenních lézí nervů jsou uvedeny jednotlivé případy v širokém spektru – léze n. accessori- us při chirurgickém zákroku v nadklíčkové ob- lasti, léze plexus brachialis po exenteraci uzlin a ozáření u nemocné s karcinomem mammy, léze n. musculocutaneus u mladého muže při použití vrtačky pro založení fixační dlahy u fraktury humeru, léze n. ulnaris po fixaci supra- kondylární fraktury humeru a další. Iatrogenní léze periferních nervů se vyznačují opožděnou diagnostikou a terapií. Vzhledem k posudkové problematice i možnému soudnímu projedná- vání je nutná jak rychlá diagnostika a terapie, tak precisní dokumentace. Satelitní sympozium společnosti ROCHE, s. r. o. Progrese u roztroušené sklerózy – co se děje pod povrchem a příklady z klinické praxe předsedající prof. MUDr. Jan Mareš, Ph.D. čtvrtek / 19. listopadu 2020 / 10.30–11.10 hod. Progrese u roztroušené sklerózy – co se děje pod povrchem a příklady z klinické praxe MUDr. Marta Vachová 1 , MUDr. Michal Dufek, Ph.D. 2 1 MS centrum, Teplice 2 MS centrum, FN u sv. Anny, Brno Původní představa jednoznačného rozdě- lení typů průběhu roztroušené sklerózy (RS) na relaps-remitentní a primárně progresivní formu se opírala o jednoznačně definované ataky s úpravou neurologického nálezu, pl- nou či částečnou, či plynule se horšící klinický obraz s možnými relapsy. Nicméně poslední sledování a nálezy v klinických studií prokazu- jí významnou přítomnost progrese choroby i mezi relapsy. Cílem léčby by mělo být dosažení nulové ak- tivity nemoci. Tedy nepřítomnost atak, nárůstu klinického postižení a nepřítomnost aktivity na magnetické rezonanci. V rámci tohoto sledová- ní však může progrese nezávislá na relapsech někdy uniknout pozornosti. Zprvu nemá jedno- značný odraz v hodnocení progrese prostřed- nictvím EDSS (Expanded Disability Status Scale). Abychombyli schopni na toto plíživé horšení mimo relapsy terapeuticky reagovat, musíme na něj myslet a v rámci pravidelných kontrol pacien- tů s RS se i tímto směrem zaměřit. V našem sděle- ní bychom chtěli na tuto problematiku upozornit a dokumentovat ji na čtyřech kazuistikách. Diskutovány budou důležité klinické i para- klinické parametry, jakož v současnosti dostupná léčba, která je schopná tento aspekt onemoc- nění významně ovlivnit. Svalové dystrofie odborný garant MUDr. Radim Mazanec, Ph.D. čtvrtek / 19. listopadu 2020 / 11.15–12.30 hod. Duchennova svalová dystrofie – možnosti a limity léčby MUDr. Lenka Juříková, MUDr. Zdenka Bálintová, MUDr. Ondřej Havlín Klinika dětské neurologie, FN Brno Duchennova svalová dystrofie je jednímz nej- častějších a také nejzávažnějších svalových one- mocněnídětskéhověku.Jezpůsobenomutacív ge- nuprodystrofin a postihuje téměř výlučně chlapce. Proonemocnění je typickápostupná ztráta svalové síly, ztráta hybnosti a v pozdější fázi i dechové a sr- deční potíže, kterébývají nejčastější příčinouúmrtí, a to již vedruhé či třetí dekádě. Onemocnění je i na- dále kauzálně nevyléčitelné, existují ale léky, které ovlivňují průběh tohoto onemocnění. První z nich jsou již schváleny pro použití v běžné praxi, další jsou v různé fázi klinického testování. Prezentace se věnuje základnímu přehledu těchto léků včetně zkušeností s léčbou pacientů s DMD. Svalové dystrofie dospělého věku MUDr. Petr Ridzoň Neurologická klinika 3. LF a Thomayerovy nemocnice v Praze Svalové dystrofie jsou progresivní heredi- tární onemocnění, pro které je charakteristické zpravidla nebolestivé oslabení a atrofie příčně pruhovaného svalstva. Můžou se projevit v zá- vislosti na konkrétní diagnóze v dětství nebo v dospělosti. Jde o onemocnění vzácná s po- dobnými fenotypy a jejich diagnostika je ná- ročná, většinou odkázána na neuromuskulární centra. Některé nejběžnější dystrofie by ale měl poznat každý neurolog. Pro dospělý věk jsou nejčastější: dystrofinopatie, myotonické dystro- fie, facioscapulohumerální dystrofie, pletencové myopatie a okulofaryngeální svalová dystrofie. Vzhledem k tomu, že některé dystrofie s cha- rakteristickým fenotypem lze relativně snadno diagnostikovat, tak se na ně soustředíme. Kromě