ABSTRAKTA – 18. sympozium praktické neurologie v Brně

17 Častější než v běžné populaci jsou i neuralgie, zejména trojklanného ner‑ vu. Tato bývá velmi torpidní a je nutné použít léčiva druhé či třetí linie, někdy i invazivní zákroky. Nezanedbatelný je i výskyt neuromuskulární bolesti při změněných pohybo‑ vých stereotypech. Často řešíme i bolesti hlavy primárního typu, migrény a tenzní cefaley. Každý z těchto typů má své vlastní specifické terapeutické postupy. V léčbě bolesti nemocných s RS nyní s úspěchem používáme i mezi běžnou veřejností velmi populární kanabinoidy. Jejich správná volba je další otázkou, kterou prezentace řeší. V managementu léčby bolesti je nutný komplexní pří‑ stup, včetně fyzio- a psychoterapie. Vše je shrnuto do názorných kazuistik. Léčba bolesti musí být pečlivě vybí‑ rána i monitorována s ohledem na možné vedlejší účinky a celkový zdravotní stav nemocného. Bolest u iktů prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc., MHA, FEAN Neurologická klinika, 3. LF UK a FNKV Praha U nemocných po cévní mozkové příhodě (CMP, iktus) se může objevit bo‑ lestivý syndrom, tzv. „post‑stroke pain“ (poiktová bolest, PSP). Její výskyt se uvádí v širokém rozmezí 8–55 %. Lze rozlišit bolest v důsledku postižení periferních nebo centrálních mechanismů bolesti. Na vzniku PSP se podílí zejména postižení tenkých aferentních vláken bolesti a porucha spinotala‑ mokortikální dráhy. K nejdůležitějším patologickým mechanismům neuro‑ patické bolesti patří periferní a centrální senzitizace. Bolest po CMP bývá součástí spastického syndromu, při komplexním regionálním bolestivém syndromu nebo u syndromu zmrzlého ramene. U řady nemocných se časně po CMP objeví bolest hlavy v souvislosti s prodělaným iktem, která se také podílí na zvýšené morbiditě. Centrální poiktová bolest se vyskytuje u 7–10 % nemocných po CMP a vzniká za 1–3 měsíce po prodělaném iktu, většinou se však objeví až po 6 měsících. Na její genezi se podílí porušená GABAergní inhibice. Centrální poiktová bolest bývá spontánní i vyvolaná. Hlavními příznaky jsou parestezie, hyperestezie, hyperalgezie či alodynie. Základem léčby centrální poiktové bolesti je farma‑ koterapie, která závisí na intenzitě a typu bolesti. Často se s efektem využívá amitriptylin a řada antiepileptik (karbamazepin, gabapentin, pregabalin či la‑ motrigin). V akutní fázi po CMP je nutné zahájit rehabilitaci s časnou mobilizací a aerobním cvičením, což vede rovněž ke snížení bolesti. ČTVRTEK / 3. června 2021 / 11.10–12.10 hod. 18. SYMPOZIUM PRAKTICKÉ NEUROLOGIE V BRNĚ 3.–4. 6. 2021 / ON-LINE ABSTRAKTA