Akutni stavy v dětské neurologii

100 | www.solen.cz Lumbální punkci indikujeme při klinických symptomech neuroinfekce či SAH (při negativitě CT vyšetření). Při podezření na non-konvulzivní epileptické záchvaty je na místě provést EEG vyšetření. Diferenciální diagnostika Jakékoli ložiskové postižení mozkové tkáně může být provázeno stejnými příznaky jako CMP, roz- voj klinické symptomatiky však bývá pozvolnější. Diagnostickým problémemmůže být krvácení do nádoru, nejčastěji do glioblastomu nebo mozkových metastáz. Může být první klinickou manifestací mozkového nádoru, kdy se klinický obraz neliší od samotné CMP. Epileptický záchvat, především fokálního charakteru, může být klinickým příznakem CMP. Naopak Toddova paréza po epileptickém záchvatu může mylně svádět k dg. CMP (akutní symptomatický záchvat). Aura při migréně, zvláště bez následných bolestí hlavy, může být rovněž považována za CMP. CMP může připomínat i ataka roztroušené sklerózy nebo dekompenzovaná myasthenia gravis (připomíná CMP v oblasti mozkového kmene). Fokální neurologickou symptomatikou se může projevit i hypoglykemie (zde však bývají v popředí celkové symptomy neuroglykopenie). K záměně za CMP může vést i fokální encephalitis, mozkový absces a hypertenzní encefalopatie. Přehled akutních stavů, kterémohou imitovat iCMP v dětskémvěku („stroke mimics“): fokální status epilepticus, infekce CNS, migréna s aurou, demyelinizační onemocnění, nitrolební hypertenze, postinfekční cerebelitida, PRES (Posterior Reversibile Encephalopathy Syndrome), tumor, konverzní porucha atd. (Australian Childhood Stroke Advisory Committee Clinical Guidlines, 2017). Obecná terapie Postupy obecné terapie mozkového infarktu v dětském a dospělém věku se podstatně neliší. Péče o dýchací cesty, dýchání a oběh, v případě potřeby jejich zajištění (intubace, umělá plicní ventilace, podpora oběhu katecholaminy). Současně monitorace vitálních funkcí (SpO 2 , krevní tlak neinvazivně, jeden svod EKG) a neurologického stavu po dobu minimálně prvních 24 hodin. V akutní fázi mozkového infarktu je žádoucí normální saturace krve kyslíkem, přiměřená ventilace (normokapnie), normotenze až mírná arteriální hypertenze, normoglykemie a normotermie. Při poklesu saturace pod 95 % je indikována oxygenoterapie. Součástí obecné terapie je rovněž za- jištění adekvátní hydratace (cílem je dosažení euvolemického stavu), nutrice pacienta a profylaxe trombembolické nemoci. Specifická terapie U dětí chybí data o účinnosti a bezpečnosti terapeutických postupů doporučovaných pro kauzální léčbu dospělých pacientů postižených iCMP (intravenózní trombolýza, mechanická trombektomie). Důvodem je mnohem širší diferenciální diagnostika iCMP v dětství v porovnání s dospělou populací, frekventní výskyt tzv. „stroke mimics“ (onemocnění imitujíci iCMP; viz výše) a nespeci cké příznaky