Akutni stavy v dětské neurologii

115 | www.solen.cz Kraniocerebrální a míšní poranění doc. MUDr. Eva Brichtová, Ph.D. Neurochirurgická klinika FN u sv. Anny v Brně Kraniocerebrální a míšní poranění jsou definována jako poškození mozku či míchy, nitrolební kr- vácení a zlomeniny lebky vzniklé při úrazovém ději. Kraniocerebrální poranění (KCP) je zpravidla výsledkem působení dynamické síly ve velmi krátkém časovém intervalu. K vlastnímu poranění může dojít mechanizmem kontaktním nebo inerciálním. Kontaktním mechanizmem (náraz hlavy do pevné překážky, komprese hlavy nebo úder do hlavy pohybujícím se objektem) dochází nejčastěji k frakturám nebo kontuzím mozku. Malé ostré před- měty způsobují impresivní fraktury kalvy nebo otevřená poranění, nárazem hlavy na pevnou plochu vznikají spíše fraktury lineární. Kontuze mozku se mohou rozvinout nejen pod místem nárazu, ale též na straně opačné. Tento mechanizmus je nazýván par contre coup. Inerciální mechanizmus je způsobený akcelerací a decelerací. Napětí uvnitř mozku i mezi po- vrchem mozku a kalvou vede k tenzním silám napínajícím mozkovou tkáň a kompresním silám mozkovou tkáň stlačující. Následkem mechanizmu krátkodobé akcelerace jsou zejména kortikální mozkové kontuze či subdurální hematomy zapříčiněné rupturou přemosťujících vén. Akcelerace působící v delším časovém intervalu způsobuje různě závažné difuzní axonální poranění. Epidemiologie Neurotraumata, stejně jako traumata obecně, častěji postihují chlapce než dívky a to v poměru od 1,5 : 1 do 2 : 1. Dvě nejčastější příčiny kraniocerebrálních poranění jsou dopravní nehody a pády, zejména u dětí do čtyř let věku. U nejmladších věkových skupin zaznamenáváme poranění mozku nejčastěji v důsledku pádu při chůzi, pádu z přebalovacího pultu a postele, tedy v domácím prostředí. Děti starší šesti let padají nejčastěji za jízdy na kole nebo z větších výšek, jako ze stromu, střechy, zídky nebo skály, při hrách a sportovních aktivitách. K dětským úrazům zpravidla dochází v pozdním odpoledni nebo časně navečer, v létě, o prázdninách nebo o víkendu (Brichtová, 2008). Podíl na dětských poraněních hlavy může mít i týrání dětí. Rozdělení KCP Z hlediska rozvoje patofyziologických změn je možné rozdělit KCP a poranění míchy na:  primární poranění  sekundární traumatické změny