Akutni stavy v dětské neurologii
116 | www.solen.cz Primární poranění vznikají v důsledku přímého kontaktu mozku a lebky nebo poraněním jiné části mozku v důsledku střihových mechanizmů na podkladě rozdílné akcelerace a decelerace šedé a bílé hmoty mozkové. Primární poranění míchy vzniká v době úrazu a jde o nevratný děj, který nelze terapeuticky zvrátit. Sekundární traumatické změny vznikají z intrakraniálních příčin – krvácení, edém mozku, hydrocefalus, infekce, vazospazmy nebo zduření (swelling), nebo z extrakraniál- ních příčin – hypoxie, hyperkapnie, hypotenze, anémie, porucha ABR, iontů, hypo- nebo hyperglykemie. K sekundárnímu poranění míchy dochází v následujících hodinách a dnech v důsledku edému a poruchy cévního zásobení. Toto sekundární postižení lze částečně terapeuticky zmírnit. Dle prostorové charakteristiky se rozlišují kraniocerebrální poranění: fokální (např. kontuze mozku, epidurální, subdurální a intracerebrální hematom) difuzní (např. difuzní axonální poranění) Z hlediska komunikace se zevním prostředím dělíme KCP na: otevřená nepenetrující (bez porušení tvrdé pleny mozkové) penetrující (porušená tvrdá plena mozková) skrytě penetrující (patologická komunikace s vnějším prostředím na bazi lební) zavřená (tupá, krytá) Z hlediska tíže poranění hodnocené podle GCS po úrazu rozlišujeme KCP: lehká – GCS 15–13 středně těžká – GCS 12–9 těžká – GCS 8–3 Typy poranění Fraktury lebky prostá sura kalvy rostoucí fraktura kalvy impresivní (vpáčená) fraktura kalvy zavřená, otevřená (nepenetrující, penetrující) tříštivá, netříštivá typu ping pongového míčku fraktura baze lební (nepenetrující, skrytě penetrující)
Made with FlippingBook
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=