Akutni stavy v dětské neurologii

116 | www.solen.cz Primární poranění vznikají v důsledku přímého kontaktu mozku a lebky nebo poraněním jiné části mozku v důsledku střihových mechanizmů na podkladě rozdílné akcelerace a decelerace šedé a bílé hmoty mozkové. Primární poranění míchy vzniká v době úrazu a jde o nevratný děj, který nelze terapeuticky zvrátit. Sekundární traumatické změny vznikají z intrakraniálních příčin – krvácení, edém mozku, hydrocefalus, infekce, vazospazmy nebo zduření (swelling), nebo z extrakraniál- ních příčin – hypoxie, hyperkapnie, hypotenze, anémie, porucha ABR, iontů, hypo- nebo hyperglykemie. K sekundárnímu poranění míchy dochází v následujících hodinách a dnech v důsledku edému a poruchy cévního zásobení. Toto sekundární postižení lze částečně terapeuticky zmírnit. Dle prostorové charakteristiky se rozlišují kraniocerebrální poranění:  fokální (např. kontuze mozku, epidurální, subdurální a intracerebrální hematom)  difuzní (např. difuzní axonální poranění) Z hlediska komunikace se zevním prostředím dělíme KCP na:  otevřená  nepenetrující (bez porušení tvrdé pleny mozkové)  penetrující (porušená tvrdá plena mozková)  skrytě penetrující (patologická komunikace s vnějším prostředím na bazi lební)  zavřená (tupá, krytá) Z hlediska tíže poranění hodnocené podle GCS po úrazu rozlišujeme KCP:  lehká – GCS 15–13  středně těžká – GCS 12–9  těžká – GCS 8–3 Typy poranění Fraktury lebky  prostá sura kalvy  rostoucí fraktura kalvy  impresivní (vpáčená) fraktura kalvy  zavřená, otevřená (nepenetrující, penetrující)  tříštivá, netříštivá  typu ping pongového míčku  fraktura baze lební (nepenetrující, skrytě penetrující)