Akutni stavy v dětské neurologii

134 | www.solen.cz Klinicky se projevuje paraplegií/kvadruplegií, ztrátou termické a algické citlivosti kaudálně od místa léze. Taktilní citlivost a propriocepce bývají ušetřeny (postižení je lokalizováno predilekčně ve ventrální části míchy s ušetřením zadním provazců) (Mullen et McGarvey, 2017). Strategie léčbymíšní léze na podkladěmíšního infarktu je zobrazena na obrázku 4. Použití trombolýzy v případěmíšního infarktu je známo pouze z několika kazuistických sdělení. Problémempři použití trom- bolýzy je nedodržení časového okna pro složitost diferenciální diagnostiky a nutnost vyloučení aortální disekce a vaskulárních malformací, což jsou přísné kontraindikace zákroku (Mullen et McGarvey, 2017). Traumatické příčiny resp. kompresivní etiologie akutního míšního syndromu a její řešení je po- psáno v samostatné kapitole této publikace. Závěr Syndrom akutní míšní léze je emergentní stav se závažnou prognózou, který vyžaduje urgentní diagnostické a terapeutické řešení. Etiologicky se jedná o heterogenní skupinu onemocnění. Na prv- nímmístě je nutné odlišit kompresivní a nekompresivní etiologii myelopatií. Skoré stanovení správné diagnózy je podstatné pro celkový management s cílemminimalizovat morbiditu a mortalitu pacientů. Literatura 1. Ambler Z, Bednařík J, Růžička E, Kadaňka Z, Kalina M, Komárek V, Nevšímalová S, Polívka J, Vymazal J, Ševčík J, Špačková N, Štourač P. Klinická neurologie. Triton, s. r. o. 2004: 975. 2. Anupama B, Stanley N, Gurtej C. The epidemiology of transverse myelitis. Autoimmunity Reviews 2010; 9(5): 395–399. 3. Bigi S, Aebi C, Nauer C. Acute transverse myelitis in Lyme neuroborreliosis. Infection 2010; 38: 413–416. 4. Ehler E, Štětkářová I. Diferenciální diagnostika míšních poruch. Neurol. praxi 2017; 18(6): 368–372. 5. Childhood In ammatory Brain Diseases (online). [cit. 2018-04-20]. Dostupné na: http://www.sickkids.ca/Research/Brainworks/ IBrainD/Paediatric-In ammatory-Brain-Diseases/Paediatric-In ammatory-Brain-Diseases.html. 6. Jacob A, Weinshenker BG, Violich I, McLinskey N, Krupp L, Fox RJW, BoggbildM, Constaninescu CS, Miller A, De Angelis T, Matiello R, Cree BA. Treatment of neuromyelitis optica with rituximab. Retrospective analysis of 25 patiens. Arch Neurol 2008; 65: 1443–1448. 7. Mullen M, McGarvey M. Spinal cord infarction: Prognosis and treatment. (online) [cit. 2018-04-20]. Dostupné na: https://www. uptodate.com/contents/spinal-cord-infarction-prognosis-and-treatment?search=spinal-cord-infarction-prognosis-and&sour- ce=search_result&selectedTitle=1~70&usage_type=default&display_rank=1. 8. Nytrová P, Horáková D, Král V, Vaněčková M, Seidl Z, Havrdová E. Neuromyelitis optica Devic – první demyelinizační aquapo- rinová kanalopatie? Neurol. praxi 2010; 11(1): 36–40. 9. Nytrová P, Horáková D. Neuromyelitis optica. Cesk Slov Neurol N 2015; 78/111(2): 130–137. 10. Sánchez AMG, Posada LMG, Toscano CAO, López AL. Diagnostic approach tomyelopathies. Rev Colomb Radiol 2010; 22(3): 1–21. 11. Šlapek P. Akútne myelitídy-etiológia, diagnostika a liečba. Neurol. praxi 2011; 12(1): 37–42. 12. Wingerchuk DM, Banwell B, Bennett JL, et al. International consensus diagnostic criteria for neuromyelitis optica spectrum disorders. Neurology 2015; 85: 177. MUDr. Katarína Česká Klinika dětské neurologie, FN Brno Černopolní 9, 625 00 Brno ceska.katarina@fnbrno.cz