Akutni stavy v dětské neurologii

152 | www.solen.cz Akutní neuroinfekce v dětském věku doc. MUDr. Lenka Krbková, CSc. Klinika dětských infekčních nemocí FN Brno Z praktického pohledu přítomnost bolestí hlavy, horečky, poruch vědomí a v objektivním vyšetření přítomnost pozitivních meningeálních příznaků, edému papily, křečí či ložiskového neurologického nálezu vede k podezření na akutní neuroinfekci. V primárním rozlišení mezi akutní hnisavou a ne- hnisavou meningitidou je zásadní vyšetření mozkomíšního moku. Včasné zahájení empirické/cílené terapie má význam pro prognózu pacienta. V případě poruchy vědomí s podezřením na postižení mozkového parenchymu přítomnost zánětlivých změn v mozkomíšnímmoku svědčí pro encefalitidu, absence zánětu pro encefalopatii s fokální či generalizovanou dysfunkcí neuronů. Encefalopatie je obvykle důsledkem neinfekčního procesu. Akutní hnisavá meningitida je postižení převážně měkkých plen (leptomeningitida) s nahroma- děnímhnisavého výpotku a průkazempolymorfonukleárních leukocytů v mozkomíšnímmoku. Akutní nehnisavámeningitida je zánětlivé postižení primárně piamater a arachnoidey, vedoucí k exsudativnímu seróznímu zánětu v mozkomíšnímmoku s průkazemabnormálního počtumononukleárních leukocytů. Hnisavá meningitida Etiologie a patogeneze Etiologie bakteriální meningitidy závisí na věku. U novorozenců jsou nejčastějšími patogeny streptokoky skupiny B (Streptococcus agalactiae) , gramnegativní enterobakterie (Escherichia coli, Salmonella, Klebsiella, Enterobacter, Citrobacter) , vzácněji grampozitivní Listeria monocytogenes. U kojenců, batolat a mladších dětí jsou typickými patogeny hnisavé meningitidy celosvětově H. in uenzae typ b, S. pneumoniae, N. meningitidis . Mezi dětmi staršími pěti let a adolescenty převažují jako původci S. pneumoniae a N. meningitidis . Bakterie se dostávají do CNS buď hematogenním rozsevem nebo přímo per continuitatem. No- vorozenec se nakazí v průběhu porodu nesterilním sekretem od matky. U ostatních dětí jsou původci meningitid bakterie, které kolonizují respirační trakt. Rizikovými faktory pro přímý průnik bakterií do CNS jsou traumata, kostní defekty, vrozené defekty tvrdé pleny nebo hnisavá parameningeální ložiska: mastoiditidy, sinusitidy, trombo ebitidy venózních splavů, osteomyelitidy lebečních kostí, subdurální, epidurální nebo mozkový absces (Chávez-Bueno et al., 2005). Povrchové bakteriální proteiny usnadňující průnik přes hematolikvorovou bariéru jsou známy: E. coli proteiny IbeA, IbeB a ompA; S.pneumoniae proteinCbpA a N.meningitidis proteinyOpa, Opc a PilC. Mezibu- něčná penetrace je prokázána u S.pneumoniae,S.agalactiae,L.monocytogenes a E.coli (Huang et al., 2001).