Akutni stavy v dětské neurologii

14 | www.solen.cz zivních procesů. Klinicky se projevuje nauzeou, zvracením, progredující poruchou vědomí a může dojít k rozvoji obstrukčního hydrocefalu. U okcipitální herniace se cerebelární tonzily přesouvají do foramen occipitale magnum a utlačují tak prodlouženou míchu. Dominujícími příznaky jsou bolesti hlavy, nauzea, zvracení, nystagmus, opistotonus a poruchy až selhání vitálních funkcí. K subfalcinní herniaci dochází u jednostranných supratentoriálních lézí, kdy je gyrus cinguli dislokován pod falx cerebri. Subfalcinní herniaci doprovází bolesti hlavy, kontralaterální hemiparéza, inkontinence a při další progresi koma (Ambler et al., 2004; Cadena, Shoykhet et Ratcli , 2017; Kalanuria, Geocadin et Püttgen, 2013). Diagnostika Zejména v kojeneckém a batolecím věku je řada příznaků doprovázejících zvýšení ICP velmi nespecifická, nicméně správné a včasné stanovení diagnózy může minimalizovat nebo zcela zabránit trvalému neurologickému poškození dítěte. V popředí diagnostického algoritmu stojí anamnéza a objektivní neurologické vyšetření, které jsou vodítkem pro indikaci dalších vyšetřovacích metod. Součástí diagnostiky je i interní a základní laboratorní (biochemické a hematologické) vyšetření. Zobrazovací metody Při podezření na syndrom intrakraniální hypertenze je metodou volby CT mozku, ev. MRI mozku. Vzhledem k dostupnosti a rychlosti provedení je metodou volby CT mozku. MRI mozku je pro detekci radiologických známek zvýšeného ICP přesnější než CT mozku, ale vzhledem k delšímu trvání MRI vyšetření je u malých dětí a nespolupracujících pacientů nutná sedace (sedace však může být nutná i při CT vyšetření). V radiologickém obraze se ICH projeví redukcí až zánikem subarachnoidálních prostor na konvexitě a redukcí velikosti komorového systému. V případě supratentoriálního ložisko- vého expanzivního procesu můžeme detekovat posun středočárových struktur, tzv. midline shift. Tyto známky mohou být prokázány i při ultrazvukovém vyšetření, kterého s výhodou využíváme pro jeho neinvazivitu a jednoduchost provedení u malých dětí před uzavřením velké fontanely při diagnostických rozpacích, případně pro monitoraci v čase (Ambler et al., 2004; Cadena, Shoykhet et Ratcli , 2017; Raboel et al., 2012). Metody neinvazivní detekce ICP Mezi metody, které mohou být využity k neinvazivní detekci zvýšeného ICP, patří fundoskopie, ultrazvuková biomikroskopie fundu, optická koherentní tomogra e, transkraniální dopplerovská ultrasonogra e, zrakové evokované potenciály a měření regionální mozkové oxygenace pomocí infračervené spektroskopie (Xu et al., 2016). Žádná z těchto neinvazivních metod však není natolik spolehlivá, aby mohla nahradit přímou invazivní monitoraci ICP.