Akutni stavy v dětské neurologii

159 | www.solen.cz jsou příčinou zvýšeného intrakraniálního tlaku a vyžadují terapii. Na začátku je tekutina hnisavá (subdurální empyém) a kultivační nález může být pozitivní, později je zánětlivý exsudát čirý (subdurální hygrom). Při expanzi subdurálního prostoru dochází k rupturám malých přemosťujících kapilár, což vede k hemora- gickému charakteru tekutiny. Obsah bílkoviny v subdurální tekutině je stejný jako u transudátu plazmy. Klinické příznaky, které jsou spojeny s postmeningitickou subdurální efuzí, je těžké rozpoznat. Křeče, zvracení, zvýšená dráždivost mohou být přítomny i u pacientů bez subdurální efuze. Trvání horečky, u dětí vyklenutá a pulzující velká fontanela vedou k podezření na tuto komplikaci. CT vyšetření potvrdí jednostran- nou nebo ve 2/3 případů oboustrannou kolekci tekutiny v subdurálnímprostoru. Opakované punkce, drenáž nebo neurochirurgické odstranění subdurálníchmembrán jsou léčebnýmpostupemu rozsáhlejších efuzí. Hydrocefalus se při současnýchmožnostech zobrazovacíchmetod diagnostikuje po prodělanémeningi- tidě velmi brzy, extrémní případy široce se rozestupujících lebečních švů s vyklenutou velkou fontanelou a pří- znakemzapadajícího slunce u kojenců včetně atro e optickéhonervu způsobené kompresí chiasma optimum jsou vzácností. U větších dětí a dospělých se objevují příznaky zvýšeného intrakraniálního tlaku a edémpapily. Postižení sluchu (percepční) je nejčastějšímzávažnýmnásledkempo bakteriální meningitidě, postihující až 9 % dětí. Včasné rozpoznání hluchoty a následné zavedení kochleárního implantátu zlepší kvalitu života. Neurologickéde city semohouprojevit jako změny chování, mentální retardace, postmeningitická epilepsie. Nehnisavá meningitida Základní vlastností neurotropních virů je původní pomnožení mimo nervovou soustavu, způ- sobují viremii a do CNS vstupují převážně přes hematolikvorovou bariéru, některé mohou pronik- nout i podél čichového nervu (např. u herpetické encefalitidy s následnou lokalizací ve frontálních a temporálních lalocích). Enteroviry se pomnožují v zažívacím traktu, pronikají střevní stěnou do lymfatické tkáně, kde probíhá primární replikace. Další pomnožení mimo nervovou soustavu způsobí sekundární viremii, při které může dojít k neurologickému postižení. U vektorových nákaz dochází k primární replikaci virů subkutánně, což vede k šíření do regionál- ních lymfatických uzlin, viremii a diseminaci do CNS cestou hematogenní. Virus příušnic se replikuje v epitelu horních dýchacích cest, lokálně napadá typicky příušní žlázy, ale k viremii a diseminaci do CNS může dojít i bez postižení parotid. Přestup napadených mononu- kleárních buněk podél choroidálních plexů do likvoru se projeví jako meningoencefalitida. Aseptická meningitida způsobená herpetickými viry se projeví při primární infekci nebo reaktivaci oběma způsoby: hematogenním rozsevem nebo intraneuronální cestou (Irani, 2008). Klinický obraz Klinické onemocnění je závislé na věku a imunologickém stavu pacienta. Spektrum klinických projevů je různé, od asymptomatické pleocytózy v likvoru po závažné neurologické postižení.