Akutni stavy v dětské neurologii

185 | www.solen.cz cením. U mozkové žilní trombózy se vyskytují ASZ až ve 40% případů a u dětských onkologických pacientů je nutné na tuto komplikaci vždy myslet vzhledem k tomu, že nádorové onemocnění je obecně spojeno s protrombo lním stavem (Cahová, 2013). Pak je potřeba indikovat MR vyšetření mozku s venogra í a po mozkové žilní trombóze cíleně pátrat. Infekce CNS – viz dále Z pohledu ASZ jsou významné předevšímmozkové abscesy. Až u čtvrtiny pacientů se mozkový absces manifestuje ASZ. Neurovaskulární komplikace nádoru Děti s nádorovými onemocněními jsou rizikovou skupinou pro vznik cévních mozkových příhod jak ischemických, tak krvácivých. Jedná se stále o relativně vzácnou komplikaci, její včasná diagnos- tika a především prevence vzniku je však u těchto dětí zásadní. Ve studii s 1 000 dětmi s nádorovým onemocněním byl výskyt CMP u 1% z nich, nejohroženější byly děti s leukemií a mozkovými nádory (Weaver et Samkari, 2017). Ischemické cévní mozkové příhody Hyperkoagulační stavy jsou významnou komorbiditou celé řady pacientů s nádorovým onemocněním. U těchto pacientů je vyšší riziko trombembolických stavů, které mohou posti- hnout systémové i mozkové cévy, žilní systém nebo obojí. Jedním z mechanizmů zvýšené krevní srážlivosti je nádorová produkce prokoagulačních a brinolytických substancí. Nádorové buňky mohou také přímo poškozovat endoteliální povrch a krevní cévy. Dalším mechanizmem vzniku trombózy je aktivace monocytů a krevních destiček ve spojení se zvýšenou tvorbou cytokinů. Může docházet také k downregulaci fyziologických antikoagulačních kaskád, k rezistenci na akti- vovaný protein C apod. Také chemoterapie a kortikoidy zvyšují riziko trombembolických příhod. Například L-asparagináza používaná v terapii ALL může způsobit ischemické nebo krvácivé CMP (Rogers, 2012). Infarkty jsou často způsobeny sekundárně při okluzi venózního sinus sagitalis superior, mohou být ale způsobeny i při arteriální okluzi. Bevacizumab, který ovlivňuje vaskulární endoteliální růstový faktor, může vést také jak k trombóze, tak ke krvácení v systémovém nebo mozkovém řečišti (Rogers, 2012). V diagnostice ischemických CMP je zásadní strukturální vyšetření mozku, indikujeme akutní CT mozku s angiogra í, lépe MR mozku s angiogra í, při podezření na trombózu žilních splavů i s venogra í, důležité jsou i MR difuze. Neurologický nález je dán lokalizací a rozsahem ischemie. Trombóza mozkových žilních splavů Trombóza mozkových žilních splavů je u pacientů s nádorovým onemocněním relativně častou komplikací. Santoro et al. publikovali retrospektivní multicentrickou studii, která studovala incidenci