Akutni stavy v dětské neurologii

38 | www.solen.cz Laboratorní vyšetření Velmi užitečné může být rychlé stanovení glykemie, ev. acidobazické rovnováhy, kdy tzv. bed side testymohou pomoci v rychlé orientaci v klinické situaci. Stanovení a základní orientace v krevnímobraze a základním biochemickém vyšetření tvoří nezbytnou výbavu lékaře (v KO leukocytóza/leukopenie, trombocytóza/trombocytopenie, biochemie ALT, AST, urea, kreatinin, iontogram). Stanovení amoni- aku může pomoci při odhalení některých dědičných poruch metabolizmu (cave preanalytická fáze vyšetření – nutný odběr z nezatažené končetiny, nejlépe bez výraznějšího zatínání končetiny a rychlý transport do laboratoře). Při předpokládané intoxikaci je vhodná konzultace s toxikologickým středis- kem ke vhodnosti uvažovaných odběrů. Při předpokládané izolované intoxikaci alkoholem můžeme odhadnout tíži intoxikace dle posunu očekávané a naměřené osmolality séra. Odeslání tělních tekutin vč. mozkomíšního moku, stěrů a hemokultury může velmi napomoci v diagnostice a následné léčbě. Zobrazovací vyšetření U pacientů s ALOC lze užít různé zobrazovací modality. U kriticky nemocných pediatrických pacientů s ALOC po iniciální stabilizaci stavumůže přinést rozhodující informaci rychlé zobrazení mozku pomocí CT (nativní, s kontrastem), dále MR, u kojenců lze využít i zobrazení CNS pomocí ultrasonogra e. Dle etiologie lze využít k zobrazení nitrobřišních poměrů prostý rentgenový snímek, ultrasonogra i, či CT (intususcepce, hepatomegalie, perforace vedoucí k peritonitidě apod.) (Song et al., 2017). Terapie Obecné léčebné strategie Po postupech základní a neodkladné kardiopulmonární resuscitace je jedním z prvních opat- ření zajištění oxygenoterapie, kdy hypoxemie může být primárním, či sekundárním mechanizmem vedoucím k ALOC, zejména když pacient vykazuje snížení hodnoty při měření oxymetrem, nebo je přítomna hypoventilace. Empirické podání bolusu glukózy by mělo být zváženo u všech pacientů s ALOC, zejména u novorozenců. Hypoglykemie může být řešena podáním 250 mg glukózy na kg hmotnosti paci- enta, což odpovídá 2,5 ml/kg roztoku 10% glukózy, ačkoli můžeme podat i dvojnásobnou dávku, kterou lze v případě potřeby zopakovat (v praxi je často podávána i vyšší koncentrace glukózového roztoku). Pro další udržení euglykemie může být použito 10% roztoku glukózy v dávce 6–8mg/kg/ minutu. Samozřejmostí je opakovaná monitorace glykemie (Song et al., 2017). Léčebné strategie dle vyvolávajícího onemocnění Po primární stabilizaci pacienta by měla být diferenciální diagnostika a další diagnostické úsilí zúženo dle anamnézy, fyzikálního vyšetření, laboratorních a zobrazovacích vyšetření a mělo by být