Akutni stavy v dětské neurologii

40 | www.solen.cz Jsou upřednostňovány preparáty s krátkým poločasem a k intravenóznímu užití. Mezi nejčastěji užívaná léčiva patří alfa a beta blokátor labetalol, který musí být jen s opatrností užíván u pacientů se srdečním selháním, protože bradykardie jako vedlejší efekt může exacerbovat srdeční selhání. Je kontraindikován u bronchiálního astmatu. Dále lze užít blokátor kalciových kanálů nikardipin a va- zodilatačně působící dihydralazin. Ani jeden z výše uvedených léků ale není v ČR běžně dostupný. Obecně se u dětí s hypertenzí používají inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu, blokátory angitenzinového receptoru, blokátory kalciových kanálů, betablokátory a diuretika (Stein et al., 2016). Dědičné poruchy metabolizmu Speci cká terapie záleží na typu metabolické vady a je vždy na místě konzultace dalšího tera- peutického postupu se specializovaným centrem, pokud není určeno jinak (např. 10% glukóza, pa- renterální tukové emulze, fenylacetát sodný, benzoát sodný, arginin hydrochlorid, užití eliminačních metod aj.) (Argmann et al., 2016). Zvýšený intrakraniální tlak, křeče a další neurologická problematika U pacientů se známkami zvýšeného intrakraniálního tlakubyměla být elevována hlava do 30° a podány hyperosmotické látky, tedy 20%manitol v dávce 0,25–1g/kg/dávku během 3–5 minut, nebo 3% NaCl. Při křečových projevech pak podání benzodiazepinů, fenytoinu nebo levetiracetamu v příslušném dávkování. U pacientů s vaskulitidou CNS, postinfekčními komplikacemi a noninfekčními encefali- tidami je na místě užití imunosupresivní terapie dle recentních doporučení (steroidy, intravenózní imunoglobuliny, plazmaferéza aj.) (Lünemann et al., 2016). Závěr Pediatrický pacient s ALOCmůže být klinicky nestabilní a může představovat diferenciálně diagnosticky obtížnou situaci. Anamnéza, pečlivé fyzikální vyšetření a adekvátní diagnostické testy mohou výrazně přispět k rychlému zúžení diferenciální diagnostiky. Management by měl být založen na předpokládané etiologii a reverzibilní a potenciálně snadno léčitelné příčiny stavu by měly být časně identi kovány a adekvátně léčeny. Příklademmůže být symptomatická hypoglykemie. Po stabilizaci stavu, provedených vyšetřeních a intervenčních opatřeních první linie by pak většina pacientů s nejasnou, nebo neobjasněnou příčinou ALOC, měla být hospitalizována k další monitoraci a došetření. Děti, u kterých porucha vědomí přetrvává, by měly být monitorovány a léčeny na jednotkách intenzivní péče (Song et al., 2017). Podpořeno MZ ČR – RVO (FNBr65269705) Literatura 1. Abraham MB, Jones TW, Naranjo D, Karges B, Oduwole A, Tauschmann M, Maahs DM. ISPAD Clinical Practice Consensus Guidelines 2018: Assessment and management of hypoglycemia in children and adolescents with diabetes. Pediatr Diabe- tes. 2018; 19(Suppl 27): 178–192.