Akutni stavy v dětské neurologii

70 | www.solen.cz apod. Léčba pacienta v SRSE je proto zcela individualizovaná a kromě výše uvedeného samozřejmě re ektuje i věk pacienta, charakter SE a zjištěnou nebo předpokládanou etiologii stavu. Obecně se uplatňují následující farmakologické i nefarmakologické postupy:  konvenční antiepileptika (AEDs) – po vyčerpání AEDs s dostupnou injekční formou obvykle podávané cestou nazogastrické či nazojejunální sondy v rychlé titraci (topiramát, zonisamid, karbamazepin, klobazam, perampanel aj.); limitujícím faktorem bývá gastroparéza  imunoterapie – nejčastěji pulzy methylprenisolonu a/nebo intravenózní imunoglobuliny (IVIG)  ketaminové koma – ketamin jako nekompetitivní antagonista NMDA-receptorů snižuje riziko NMDA mediovaného excitotoxického poškození CNS; mechanizmus účinku není závislý na GABA transmisi a uplatňuje se proto i v pozdějších stadiích SE (Vojtěch et al., 2011); výhodou mohou být jeho sympatikomimetické vlastnosti  inhalační anestetika – iso uran, des uran  epileptochirurgie vč. diskonekčních a stimulačních metod  ketogenní dieta (KD)  řízená hypotermie  elektrokonvulzivní terapie (ECT) Následující text je zaměřen na nefarmakologické modality, především epileptochirurgii a ke- togenní dietu. Zatímco ketogenní dieta se v posledních letech pozvolna dostává do „standardů“ léčby SRSE (obzvláště u dětí), akutní epileptochirurgie představuje stále vysoce selektivní postup. Uvážíme-li devastující konsekvence SRSE ve smyslu vysokého rizika časné mortality i vysokého rizika závažného neurologického a kognitivního de citu u přeživších, pak zcela zásadní význam u obou modalit má správné načasování. Epileptochirurgie Odborná literatura předkládá jen velmi limitované zkušenosti a výsledky získané na malých a he- terogenních souborech pacientů. Nejčastěji publikovaná jsou kazuistická sdělení a malé kazuistické soubory čítající 5–10 subjektů. V součtu se tak jedná o maximálně desítky pediatrických a desítky dospělých pacientů s vysokou variabilitou ve všech charakteristikách, tzn. o data, ze kterých nelze vyvozovat žádná validní a obecně platná doporučení. Literární přehled za období 1980–2016, pub- likovaný v roce 2017 skupinou amerických autorů, uvádí 48 dětských a 70 dospělých pacientů, kteří akutní epileptochirurgický výkon (resekční či diskonekční, tj. s výjimkou vagové stimulace či jiných stimulačních metod) podstoupili (Basha et al., 2017). Z pediatrické kohorty podstoupilo 77,1% pacientů resekční zákrok a 14,6% pacientů hemisferektomii. Epileptogenní léze na MR mozku byla prokázána u více než 80% pacientů, přičemž v 58% se jednalo o malformaci kortikálního vývoje. Peroperační elektrokortikogra e byla použita v cca polovině případů, extraoperační invazní EEG v 12,5% pří-