Akutni stavy v dětské neurologii

88 | www.solen.cz špatný). EEG může pomoci ve stanovení prognózy zejména u těžkých traumatických postižení mozku u kojenců a batolat, hypoxicko-ischemické encefalopatie po srdeční zástavě a subarachnoidálních krvácení (Wilson, 2015). Pediatrické studie zařazují mezi abnormity pozadí EEG záznamu s nepříznivou prognózou burst supression vzorec, excesivní diskontinuitu, těžkou atenuaci, chybění reaktivity a periodické nebo multifokální epileptiformní výboje. Za EEG nálezy s příznivou prognózou jsou považována rychlá EEG zlepšení v průběhu hodin, reaktivita a normální spánkové vzorce (Abend et al., 2013b). Otázky ohledně vlivu identi kace elektrogra ckých záchvatů a změn managementu s ní sou- visejících nejsou také zcela zodpovězeny. Optimální léčba při výskytu nonkonvulzivních záchvatů nebo statu na jednotkách intenzivní péče není také jednoznačně stanovena. Většina lékařů pokračuje v použití benzodiazepinů jako léků první volby. Extenzivně byly studovány i možnosti použití feno- barbitalu, fosfenytoinu, levetiracetamu a kyseliny valproové, ale přístupy v managementu zůstávají nadále variabilní. Je jednoznačné, že přítomnost NCSE v kontinuálním EEG na JIP vede ke změnám managementu, ale jaké bude použito antiepileptikum závisí na pacientovi, lékaři, dostupnosti an- tiepileptik i guidelines daného pracoviště. Probíhající vyšetření vlivu nonkonvulzivních záchvatů a nonkonvulzivního statu potvrzují vliv na prognózu a dlouhodobý výsledek kriticky nemocných dětí. Dřívější studie poukazovaly na to, že děti jsou rezistentnější na poškození záchvaty nebo epileptickým statem a morbidita je více ovlivněna tíží základního onemocnění než závažností záchvatů (Maytal, 1989). Recentní studie naopak poukazují na to, že záchvaty jsou nezávislým faktorem a negativně ovlivňují dlouhodobý výsledek. Nejčastějšími hodnocenými kritérii v krátkodobém průběhu jsou mortalita, délka pobytu na jednotce intenzivní péče, PCPC (Pediatric Cerebral Performance Category) skóre a KOSCHI (Kings Outcome Scale for Childhood Head Injury) skóre v době propuštění. V dlouhodobém sledování bývají k hodnocení používány GOS-E peds (GlasgowOutcome Scale with Extended pediatric version) skóre, PedQL (Pediatric Quality of Life Inventory) skóre, riziko získání epilep- tické diagnózy a trvalý neurologický de cit a dále škály ke sledování neurobehaviorálního outcomu. V hodnocení krátkodobého i dlouhodobého průběhu se za podstatnější než samotný výskyt záchvatů považuje délka či četnost záchvatů za danou jednotku času. V práci Abend et al. (2013) byla délka pobytu kriticky nemocných dětí bez nonkovulzivních záchvatů (NCS) či nonkonvulzivního statu (NCSE) signi kantně kratší (medián 5,5 dne) ve srovnání s pacienty s NCS (medián 8 dnů) a zejména pacienty s NCSE (medián 11 dnů). Většina studií prokazuje zhoršení v krátkodobých parametrech (PCPC, KOSHI skóre, zvýšené riziko mortality) u pacientů s výskytem status epilepticus (Payne, 2014). Topjian et al. (2013) uvádějí, že výskyt NCS, na rozdíl od NCSE, nevede ke zvýšení mortality a neurologického nálezu v KOSCHI skóre. Tento nález je v korelaci s výše uvedeným nálezem studií Abend a Payne, kteří kategorizovali pacienty dle délky trvání záchvatové aktivity v hodinových úsecích a došli k následující- mu závěru. Pacienti s trváním záchvatové aktivity méně než 20% (tj. 12 minut v hodinovém sledování) měli stejné riziko neurologického postižení jako pacienti bez záchvatů (přibližně 60% pacientů se