Akutni stavy v dětské neurologii

89 | www.solen.cz zhoršením v PCSC skóre). Naproti tomu pacienti s delším procentem zastoupením záchvatové aktivity měli riziko neurologického postižení signi kantně vyšší (98% riziko zhoršení), bez výraznějšího rozdílu mezi skupinami s trváním záchvatové aktivity 20–50% za hodinu a pacienty s výskytem záchvatové aktivity po více než 50%. Obdobné výsledky jsou nalézány i v pracech o dlouhodobémprůběhu, např. v práci Kirkham et al. (2012), kdy pacienti se záchvatem trvajícímdéle než šest hodinměli výrazně horší výsledky v GOS-EPeds skore v jednoměsíčním sledování a pacienti s refrakterním statem mají vyšší riziko vzniku neurologického de citu (difuzní hypotonie, hemiparézy, vývojového regresu) či následné diagnózy epilepsie. Výše uvedené rozdíly v průběhu trvání záchvatové aktivity a dlouhodobého průběhu dávají opodstatnění urgentním změnám v managementu jak zejména v intenzivní terapii v průběhu prvních 15 minut záchvatu, tak k četným snahám o ovlivnění průběhu i v následujících hodinách. Závěrem lze shrnout, že výskyt nonkonvulzivních záchvatů a zejména nonkonvulzivního statu má výrazný vliv na krátkodobý i dlouhodobý výsledek i management u kriticky nemocných pacientů. NCS a NCSE je bez dlouhodobé monitorace nediagnostikovatelný, a proto kontinuální monito- race u pacientů kriticky nemocných má v současném algoritmu terapie zcela nezastupitelnou roli. Další lepší pochopení mechanizmů vývoje a možností ovlivnění NCS a NCSE je nezbytné pro další zlepšování klinického managementu kriticky nemocných dětí a optimalizaci využití kontinuálního EEG monitorování. Literatura 1. Abend NS, Gutierrez-Colina AM, Topjian AA, Zhao H, Guo R, Donnelly M, Clancy RR, Dlugos DJ. Nonconvulsive seizures are common in critically ill children. Neurology 2011; 76: 1071–1077. 2. Abend NS, Topjian A, Ichord R, Herman ST, Helfaer M, Donnelly M, Nadkarni V, Dlugos DJ, Clancy RR. Electroencephalogra- phic monitoring during hypothermia after pediatric cardiac arrest. Neurology 2009; 72: 1931–1940. 3. Abend NS, Arndt DH, Carpenter JL, Chapman KE, Cornett KM, Gallentine WB, Giza CC, Goldstein JL, Hahn CD, Lerner JT, Lod- denkemper T, Matsumoto JH, McBain K, Nash KB, Payne E, Sánchez SM, Fernández IS, Shults J, Williams K, Yang A, Dlugos DJ. Electrographic seizures in pediatric ICU patients: cohort study of risk factors and mortality. Neurology 2013; 81: 383–391. 4. Abend NS1, Chapman KE, Gallentine WB, Goldstein J, Hyslop AE, Loddenkemper T, Nash KB, Riviello JJ Jr, Hahn CD. Electro- encephalographic monitoring in the pediatric intensive care unit. Curr Neurol Neurosci Rep. 2013; 13: 330. 5. Abend NS, Topjian AA, Williams S. How much does it cost to identify a critically ill child experiencing electrographic seizu- res? J Clin Neurophysiol 2015; 32: 257–264. 6. Arndt DH, Lerner JT, Matsumoto JH, Madikians A, Yudovin S, Valino H, McArthur DL, Wu JY, Leung M, Buxey F, Szeliga C, Van Hirtum-Das M, Sankar R, Brooks-Kayal A, Giza CC. Subclinical early posttraumatic seizures detected by continuous EEG moni- toring in a consecutive pediatric cohort. Epilepsia 2013; 54: 1780–1788. 7. Bauer G, Trinka E, Kaplan PW. EEG patterns in hypoxic encephalopathies (postcardiac arrest syndrome): uctuations, transi- tions, and reactions. J Clin Neurophysiol 2013; 30: 477–489. 8. DeLorenzo RJ, Waterhouse EJ, Towne AR, Boggs JG, Ko D, DeLorenzo GA, Brown A, Garnett L. Persistent non-convulsive sta- tus epilepticus after the control of convulsive status epilepticus. Epilepsia 1998; 39: 833–840. 9. Hasbani DM, Topjian AA, Friess SH, Kilbaugh TJ, Berg RA, Christian CW, Dlugos DJ, Huh J, Abend NS. Nonconvulsive electro- graphic seizures are common in children with abusive head trauma. Pediatr Crit Care Med 2013; 14: 709–715.