www.solen.cz 12 SOLEN Tab. 1. Pořadí odběrů (upraveno dle Doporučení laboratorní sekce České hematologické společnosti ČLS JEP: Preanalytika v hematologické laboratoři) Pořadí Odběrový systém + obsah 1 Speciální sérologické vyšetření ze séra (bez aktivátoru srážení) 2 Speciální biochemické a sérologické vyšetření ze séra (s aktivátorem srážení) 3 Rutinní biochemické a sérologické vyšetření ze séra (gel s aktivátorem srážení) 4 Hemokoagulace rutinní a speciální (3,2% citrát sodný) 5 Vyšetření PLT na PFA, optické vyšetření agregací PLT (3,8% citrát sodný) 6 Sedimentace erytrocytů (citrát sodný v poměru 1 : 4) 7 Biochemická vyšetření z plazmy (heparin lithný) 8 Krevní obraz, diferenciální počet leukocytů, vyšetření retikulocytů (K3EDTA) 9 Ověření počtu PLT při podezření na pseudotrombocytopenii (TromboExact) 10 Vyšetření agregace PLT impedančně na přístroji Multiplate (hirudin) 11 Vyšetření glukózy a laktátu (fluorid sodný/oxalát draselný) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Obr. 2. Doporučené pořadí odběrů systému Monovette fy Sarstedt (vlastní fotografie FN Ostrava) Obr. 3. Odběr žilní krve pro hemokoagulační vyšetření (vlastní fotografie FN Ostrava) Pro většinu vyšetření postačí odebrat po jedné zku‑ mavce. Výjimkou jsou komplexní vyšetřovací panely metod speciální hemokoagulace či agregační vyšetření, kde je potřeba odebrat více zkumavek. Údaje o počtech zkumavek by měly být uvedeny v laboratorní příručce každé klinické laboratoře. 3.4 Postup při odběru biologického materiálu Odběry biologického materiálu se provádějí do řádně označených zkumavek v souladu s ošetřovatelskými standardy a s pokyny klinického oddělení, popř. dle informací v laboratorní příručce klinické laboratoře za dodržení zásad hygienického režimu. Odběr pro hemo‑ koagulační vyšetření by měl probíhat ráno mezi 7.–9. hodinou v sedě, popř. v leže, a nejméně 12 hodin po posledním jídle. 3.4.1 Odběr žilní krve Žilní krev je nejvýznamnějším a zároveň nejčastěji odebí‑ raným biologickým materiálem. Správná technika odběru má pro následnou validitu laboratorních vyšetření včetně těch hemokoagulačních a agregačních velký význam. Odběr se provádí nejčastěji z vena cubitalis (viz Obr. 3). Při odběru žilní krve je nutné správně použít turni‑ ket (škrtidlo). Dlouhodobé zaškrcení paže a cvičení se zataženou paží vedou k nevhodné aktivaci hemostázy. Nedoporučuje se ani odběr krve z paže, na které je při‑ pevněna manžeta tlakoměru. Samotný vpich do žíly jehlou o dostatečné světlosti (0,7–1,0 mm) musí být hladký a přímý. Vzorky krve ode‑ brané do zkumavek s antikoagulačním činidlem je nutné bezprostředně po odběru promíchat 3 až 6násobným šetrným kompletním převrácením. Přílišné třepání vzorku může vést k hemolýze nebo k aktivaci trombocytů a koa‑
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=