www.solen.cz 14 SOLEN materiálu do laboratoře zaznamenána, např. v LIS. Za transport vzorků odpovídá přepravní společnost, resp. řidič svozové služby. Ten musí být pravidelně školen. V rámci interních auditů musí být podmínky transportu namátkově kontrolovány. 4.3 Potrubní pošta Transport vzorků pomocí potrubní pošty (viz Obr. 4) se používá zejména ve velkých nemocnicích fakultního typu, kde jsou vzdálenosti mezi laboratořemi a klinic‑ kými odděleními i několik stovek metrů. Pak donáška zdravotnickým pracovníkem může trvat více než patnáct minut. Pomocí potrubní pošty je vzorek transportován do laboratoře během pár minut při obvykle nastavené rychlosti transportu 3–6 m/s. Transport vzorků pomocí potrubní pošty se pro he‑ mokoagulační vyšetření využívá již léta. U požadavků na vyšetření funkce trombocytů je tomu jinak. Ještě ne‑ dávno byl transport pomocí potrubní pošty k funkčnímu vyšetření trombocytů odborníky zakázán. Nyní se situace mění a dle Doporučení ČHS smí být tento systém pro pře‑ pravu vzorků k funkčnímu vyšetření trombocytů použit pouze tehdy, má‑li laboratoř otestovaný vliv transportu na výsledky vyšetření. Dále např. Slavík ve svém článku uvádí, že transport vzorků pomocí potrubní pošty za pod‑ mínek nastavených ve FN Olomouc doporučuje využívat i pro agregační vyšetření. Validace podmínek transportu se musí provést před zahájením provozu potrubní pošty, a pak je nutné pro‑ vést validaci při každé změně transportních podmínek (např. rychlosti transportu). Nejčastěji se k validaci pou‑ žívá nejdelší trasa systému. Od vybrané skupiny nejméně 30 dobrovolníků se odeberou dvě zkumavky (u agre‑ gačních vyšetření se počet zkumavek řídí doporučením klinické laboratoře). Jedna zkumavka se transportuje donáškou (referenční systém) a druhá se zasílá potrubní poštou (porovnávaný systém). Statisticky se vyhodnotí vliv typu transportu na výsledky hemokoagulačních a ag‑ regačních vyšetření nejlépe pomocí Passing‑Bablokovy regresní analýzy či Bland‑Altmanova diagramu. 5 Centrifugace biologického materiálu K získání plazmy z citrátové plné krve je nutné provést tzv. centrifugaci/odstředění vzorku. Jedná se o proces fyzikální separace, při kterém se díky odlišné hustotě odděluje tekutá plazma od sedimentovaných krevních elementů. K tomu se používají různé laboratorní cen‑ trifugy. V centrifuze dochází k otáčení rotoru s držáky zkumavek rychlostí až několika tisíc otáček za minutu (rpm). Centrifugaci ovlivňují dva klíčové parametry. Prvním je nastavení doby centrifugace a druhým hodnota tího‑ vého zrychlení (g). Hodnotu poloměru rotoru centrifugy (r v cm) lze najít v údajích poskytovaných výrobcem nebo ho lze přímo změřit. Při nastavování parametrů centrifugace je nutné roz‑ lišovat mezi počtem otáček za minutu a relativní centri‑ fugační silou (tíhovým zrychlením) g, která se vypočítá dle vztahu: g = 11,18 × r × (rpm/1 000)2. Biologický materiál se nedoporučuje centrifugovat příliš brzy po odběru. Je potřeba nechat vzorky nejmé‑ ně 15 minut „stabilizovat“. Na druhou stranu je nutné zkumavky se vzorky citrátové krve centrifugovat do dvou hodin od okamžiku odběru a u heparinizované krve dokonce do jedné hodiny. Pro správnou funkci každé centrifugy je nezbytné dokonalé vyvážení kyvet se vzorky. 5.1 Centrifugy 5.1.1 Rychlocentrifugy V minulosti se v laboratořích hojně využívaly tzv. rychlo‑ centrifugy. Jejich výhodou je příznivá cena a to, že umož‑ ňují velmi rychle, tj. dle nastavení (2 minuty, 3 minuty, 5 minut) provést centrifugaci biologického materiálu. Jedná se o centrifugy s pevně nastavenými podmínkami Obr. 4. Potrubní pošta (A – příjem vzorků s automatickou vykládkou, B – stanice pro odesílání patron) A B
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=