www.solen.cz 9 SOLEN Ošetřující lékař Pacient Klinická laboratoř Obr. 1. Schéma vzájemné interakce mezi pacientem, lékařem a laboratoří (upraveno dle Tipy a triky v preanalytice, 2015. Nümbrecht, Deutschland) Preanalytická fáze jako důležitý proces při vyšetřování hemostázy Ing. Martin Pulcer, Ph.D., MBA Oddělení klinické hematologie, Ústav laboratorní medicíny, Fakultní nemocnice Ostrava Ústav laboratorní medicíny, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita 1 Úvod Laboratorní diagnostika přináší pro klinickou medicínu stěžejní informace. Díky laboratorním výsledkům je lékař schopen blíže klasifikovat případnou patologii a vytvořit optimální diagnostický a léčebný plán. Až 85 % klinických rozhodnutí lékařů se zakládá právě na výsledcích labora‑ torních analýz. Cílem každé klinické laboratoře je proto vydávat validní, tj. správné a přesné výsledky. Laboratorní vyšetření lze rozdělit na tři fáze: preana‑ lytickou, analytickou a postanalytickou. Preanalytická fáze je sled postupů, které začínají dávno před tím, než je přijat vzorek do laboratoře. Tato fáze není většinou pod přímou kontrolou klinické laboratoře. Chyby v preanalytické fázi představují až 75 % všech laboratorních chyb. Preanalytická fáze zahrnuje několik na sebe navazujících dílčích kroků a postupů, které musí být popsány v příslušné dokumentaci zdra‑ votnického zařízení či klinického oddělení. Nejčastěji se jedná o standardní operační postupy, pracovní instrukce či směrnice. Rozsáhlá je i škála možností, jak může dojít k ovliv‑ nění analytických výsledků během jednotlivých kroků tohoto procesu. Na preanalytické fázi se podílí nejen zdravotnický personál, tj. kliničtí lékaři, zdravotní sestry, ošetřovatelé, zdravotní laboranti, odborní pracovníci v laboratorních metodách a laboratorní lékaři, ale také pacienti (viz Obr. 1). Ti všichni musí mezi sebou spo‑ lupracovat a komunikovat. Je nutné, aby bylo možné dohledat zpětně všechny zaměstnance, kteří se na těchto úkonech podíleli. Aby tento řetězec fungoval, je vhodné provádět pravidelné edukace zaměstnanců např. on-line formou či pořádáním seminářů či školení. Je potřeba se řídit heslem „Důvěřuj, ale prověřuj“. Proto je nutná pra‑ videlná kontrola znalostí a schválených postupů pomocí vnitřních či externích auditů na klinických pracovištích. Uvádí se, že až 25 % chyb v preanalytické fázi má přímé důsledky pro pacienta. Proto je nutné věnovat této fázi maximální pozornost. Preanalytická fáze u vyšetření hemostázy zahrnuje procesy, ke kterým dochází před vlastní laboratorní ana‑ lýzou. Jedná se o: 1. rozhodnutí lékaře požadovat vhodné laboratorní vyšetření s ohledem na klinický stav pacienta, 2. informování pacienta o provedení odběru biolo‑ gického materiálu, 3. odběr biologického materiálu, 4. transport biologického materiálu, 5. centrifugace, 6. alikvotace/zamrazení (pouze u hemokoagulačních vyšetření), 7. skladování vzorků. 2 Rozhodnutí lékaře Na začátku každého laboratorního vyšetření stojí roz‑ hodnutí lékaře. Ten musí mít jasno o tom, jaké informace o zdravotním stavu pacienta provedením konkrétního vyšetření získá, kdy a s jakými výsledky byl proveden poslední odběr a popř. zda není vyšetření dle aktuální‑
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=