www.solen.cz 11 SOLEN materiálem a požadavkového listu. Biologický materiál musí být zřetelně, čitelně a nesmazatelně označen ručně, popř. tištěným štítkem. Ten se nalepí na zkumavku tak, aby umožnil personálu laboratoře zkontrolovat obsah zkumavky, tj. objem biologického materiálu a posoudit příp. hemolýzu, iktericitu či lipemii plazmy. 3.3 Pořadí a typ odběrů žilní krve 3.3.1 Typy odběrových systémů K odběru krve se dnes používají z důvodu bezpečnosti většinou uzavřené systémy. První skupinu tvoří tzv. pís‑ tové systémy, které obsahují ve vnitřní části pohyblivý píst. Táhlo pístu umožňuje naplnění odběrového systému krví po rysku. Druhou skupinu tvoří tzv. vakuové systémy, kdy po spojení zkumavky s jehlou dojde vlivem vakua k nasátí krve do odběrového systému. Oba systémy vy‑ užívají speciálně upravené jehly, které se zavádí do žíly pod úhlem 15°. Pro hemokoagulační vyšetření se dnes odebírá žilní krev do zkumavek z umělé hmoty (polypropylen, poly‑ ethylen). Sklo nelze použít, protože skleněný povrch je výrazným aktivátorem krevních destiček, plazmatických koagulačních faktorů a fibrinolytického systému. Zkumavky pro koagulační vyšetření obsahují jako antikoagulans citrát sodný. Jedná se o sodnou sůl kyseliny citronové. Cílem působení antikoagulačního činidla je zabránění srážení krve. Vápenaté ionty mají výraznější afinitu k citrátovému aniontu než sodné ionty. Při kontak‑ tu s krví se tvoří citrát vápenatý a sodné ionty se uvolňují do okolního prostředí. Pro hemokoagulační vyšetření se nejčastěji používá odběrový systém s koncentrací citrátu sodného 0,106 mol/l. Jedná se o 3,2% citrát sodný ředěný v poměru 1 : 9, tj. 1 díl citrátu sodného na 9 dílů krve. Pro vyšetření funkce optickou metodou se odebírá krev do zkumavky s citrátem sodným, případně hiru‑ dinem. Lze využít jak 3,2% citrát sodný, ale vzhledem k delší stabilitě se doporučuje odebírat krev do zkumavky s citrátem sodným o koncentraci 0,129 mol/l. Jedná se o 3,8% citrát sodný o hodnotě pH = 5,5. Použití jiných antikoagulans včetně K3EDTA je nevhodné. U všech odběrů, a zvláště u těch pro hemokoagu‑ lační vyšetření, je velmi důležité zajistit správný poměr antikoagulans a krve, tj. provést odběr krve po rysku. Nedostatečné naplnění zkumavky totiž povede k nadbyt‑ ku citrátu ve zkumavce. Z tohoto důvodu se bude vázat více vápníku, než se očekává. To může mít přímý dopad na výsledky analýzy. Laboratoř toleruje maximálně ± 10% odchylku ob‑ jemu a k výsledku měření se musí uvést poznámka do komentáře. Při odchylkách větších než ± 10 % by neměla laboratoř biologický materiál vyšetřit. U vzorků s hematokritem nad 55 % se doporučuje před odběrem upravit množství citrátu v odběrové zku‑ mavce tak, aby byla zachována standardní cílová kon‑ centrace v plazmě. V takovém případě nejsou výsledky validní. V doporučení ČHS se uvádí vzorec pro výpočet množství citrátu sodného v ml: Vcitrátu = [1,85 × 10-3] × [100 – H ct (%)] × [Vkrve (ml)]. 3.3.2 Pořadí odběrů žilní krve Pořadí zkumavek/odběrových systémů při odběru žilní krve se může nepatrně lišit. Je možné čerpat z dopo‑ ručení European Federation of Clinical Chemistry and Laboratory Medicine (EFLM), popř. vycházet z doporučení České hematologické společnosti (ČHS) nebo standardu Clinical and Laboratory Standards Institute (CLSI). S výho‑ dou lze také použít doporučení od výrobců zkumavek, tj. pro systémy Monovette fy Sarstedt či pro Vacuette fy Greiner. Je důležité, aby nedošlo při odběru krve ke vzájemné kontaminaci aditivy, což je u moderních od‑ běrových systémů skoro nemožné. Autor Pecka doporučuje z jednoho vpichu postupně odebírat: 1. zkumavky pro hemokultury, 2. zkumavky bez protisrážlivých činidel, 3. zkumavky pro hemokoagulaci a agregaci trom‑ bocytů, 4. ostatní zkumavky s protisrážlivými činidly. V tabulce 1 je uvedeno doporučené pořadí nejběžněj‑ ších typů systémů odběrů. Dále na obrázku 2 je uvedeno doporučené pořadí zkumavek systému Monovette firmy Sarstedt. V případě, že je od klinika požadavek na vyšetření pouze hemokoagulační, tak se doporučuje nejprve ode‑ brat jakoukoliv zkumavku s aktivátorem srážení, a až pak zkumavku s citrátem sodným. Při odběru krve může totiž dojít k aktivaci trombocytů, popř. aktivaci koagulační kas‑ kády uvolněným tkáňovým faktorem (TF) během vpichu. Výjimkou je náběr na vyšetření PT‑INR při antikoagulační terapii warfarinem.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=