Vyziva deti v praxi A5.indd

7 | www.solen.cz a nadměrné váhové přírůstky během těhotenství, jsou spojeny s vysokou porodní hmotností, obezitou a alteracemi v metabolismu cukrů v dětském věku a později s vysokým rizikem kardiovaskulárních one- mocnění v dospělosti (1). Kalorické potřeby zdravých, neobézních žen se středně aktivním životním stylem se zvyšují v průběhu těhotenství. Míra navýšení závisí na fázi těhotenství. K uspokojení zvyšujících se nutričních potřeb obvykle postačí mírné navýšení energetického příjmu s udržením rovnováhy mezi jednotli- vými složkami makronutrientů (1). Nadměrný příjemmakronutrientů a kalorií v průběhu těhotenství může být zdraví škodlivý obdobně jako nedostatek energie a živin. Rizikům nadměrného příjmu jsou vystaveny zejména ženy s nadváhou a obezitou, u kterých stoupá riziko samovolných potratů, těhotenské cukrovky a preeklampsie až eklampsie. Potomci těchto žen jsou ve vyšším riziku rozvoje obezity a diabetu mellitu 2. typu (1, 3, 4). Dle doporučení EFSA (European Food Standards Agency) by mělo dojít k navýšení energetického příjmu v průběhu prvního trimestru o 70 kcal/den, v druhémo 260 kcal/den a ve třetímo 500 kcal/den (5). Makronutrienty ve výživě gravidní ženy Bílkoviny Z makronutrientů vyžaduje nejvyšší pozornost adekvátní příjem bílkovin. Denní potřeba bílkovin stoupá se stoupajícím stupněm těhotenství za účelem pokrytí proteosyntézy k udržení mateřských tkání a zajištění adekvátního fetálního růstu (1). Doporučuje se navýšení denního pří- jmu bílkovin o 1 gram denně v průběhu prvního trimestru, o 8 gramů v průběhu druhého a o 26 gramů v průběhu třetího (1, 6). Nadměrně nízký příjem bílkovin je spojen s potenciálně negativním efektem na porodní hmotnost a délku plodu. Nadměrný přísun proteinů může také mít záporné důsledky na rozvoj plodu (7). Tuky V případě tuků, je z hlediska vývoje a růstu plodu, podstatnější jejich kvalita nežli kvantita (1). Z tohoto důvodu je důležité navýšení proporce polynenasycených mastných kyselin. Dostatečný příjem DHA (dokosahexaenová kyselina) je klíčový pro rozvoj a růst mozku a oční sítnice (1). Adekvátní konzumace omega-3 mastných kyselin matkou snižuje riziko předčasného porodu a poporodních depresí (8, 9, 10). Lidské tělo má omezenou kapacitu k tvorbě polynenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem, a proto je nutné dbát na jejich adekvátní přísun stravou. Doporučené denní navýšení DHA v průběhu těhotenství je o 100–200mg (1). Vysoké koncentrace DHA jsou prakticky jen v mase tučných ryb, žijících v chladných mořích, např. makrely, ančovičky a losos (11). Tradiční západní dieta má ve své skladbě omezený podíl ryb. Předpokládá se, že až 80 % populace západní poloviny zeměkoule má nedostatečný denní přísun DHA (12). Z toho důvodu doporučuje EFSA zařazení jedné až čtyřech porcí