Rehabilitace pacientů s roztroušenou sklerózou

6 | www.solen.cz Rehabilitace pacientů s roztroušenou sklerózou zátěž a pozvolna ji zvyšovat, aby nedošlo k přetížení systému. Bohužel Centra pro demyelinizační onemocnění nemají zatím své vyškolené fyzioterapeuty (to by snad mohlo být v budoucnu lepší, pokud vzniknou centra vysoce specializované péče), proto se péče v různých částech České republiky může velmi lišit. Dalším problémem je zatím nepříliš velká podpora EBM (medicíny založené na důkazech) v případě fyzioterapie u RS. Proč tomu tak je? Dělat tyto studie je velmi obtížné. Eticky je složité mít skupinu, které se nedostává péče (placebo), zvolit vhodné techniky a vhodná měření efektu. Vybrat podobné pacienty je velmi obtížné. Choroba sama je velmi individuální a navíc zde vstu- puje do hry daleko více než u farmakologických studií osobnost pacienta. Lékař může mít pocit, že jde o vhodného pacienta, pacient je zařazen, ale režim nedodržuje, protože není dostatečně motivován. Problém motivace a objektivní zhodnocení jejího vlivu na výsledek studie zatím není téměř možné. Hraje roli nejen deprese, ale také výchova, porozumění nemoci, rodinná a sociální situace – příliš mnoho faktorů pro statistickou hru, aby se v malých počtech pacientů zahrnutých do studií dal udělat validní závěr. Přitom podle našich zkušeností má fyzioterapie pozitivní vliv jak na příznaky deprese, tak na kog- nici, která je postižena u velké části pacientů způsobem, který není snadno odhalitelný, ale později může být důvodem ztráty práceschopnosti. Fyzioterapie pracuje i na této tzv. kognitivní rezervě, musí být však zahájena včas, tak jako všechny léčebné intervence u RS. V opačném případě může být porucha kognice příčinou zhoršené compliance při dlouhodobé fyzioterapii. A tak mnohé zůstává na nadšení lékařů a fyzioterapeutů, jejich mravenčí práci a práci psychoterapeutů na změně postoje pacienta s RS k jeho vlastní nemoci a vlastnímu osudu. K čemu je dobrá rehabilitace? Rehabilitace má podle své definice vrátit pacienta do aktivního života. Platí to i u roztroušené sklerózy (RS)? Vždyť často se po první atace vrátí vše k normálu. To je ale jedno ze specifik RS. Choroba zaútočí a jakoby se stáhne. Klame lékaře i pacienta. S tím je ale třeba počítat. I když umíme u velké části pacientů nemoc zpomalit, pokud jsou moderní léky nasazeny včas, nemoc zatím není vyléčitelná, a proto je potřeba se na její eventuální útoky připravit aktivně a včas. Proto vám lékař nebo fyzioterapeut doporučí pohybové aktivity i jejich rozsah hned na začátku nemoci, ideálně hned po stanovení diagnózy. Že na to nemáte ani pomyšlení, protože se vám zrovna zhroutil život (rodinný, pracovní, sociální)? Ale to je pro rehabilitaci ta pravá chvíle. K rehabilitaci RS totiž nepatří jen fyzioterapie, ale také psychoterapie. Víme, že deprese ze sdělení diagnózy, její popření a odmítnutí, hněv s tím spojený, a mnoho dalších problémů přichází právě v prvním roce od sdělení diagnózy. Aby byla léčba, kterou vám předepsal neurolog, úspěšná, je třeba nemoc přijmout a rozhodnout se, co se s ní dá dělat.