EKG v klinické praxi

14 EKG v klinické praxi / Čestmír Číhalík, Miloš Táborský 1 Základní parametry EKG 1.2 Záměna končetinových svodů – Nejčastější chybou při natáčení EKG křivky je záměna svodů mezi pravou a levou horní končetinou. Vektor svodu I se tak obrací a všechny výchylky v něm jsou negativní. Svody II a III mají vyměněnou pozici, stejně tak svody aVR a aVL. Ve svodu aVF se tato chyba neprojeví. Eventuální dextrokardii odliší zcela normální nález v hrudních svodech s přechodnou zónou kolem svodu V3. (viz kapitola 16), svod V4R našel uplatnění v diagnostice infarktu pravé komory (viz kapitola 6) (1.1) . Než přistoupíme k hodnocení EKG křivky, je třeba se přesvědčit, že záznam byl pořízen definovaným standardním způsobem. Rychlost posunu papíru je ob- vykle 25 mm/s, v pediatrii se však často používá rychlost 50 mm/s. Při hodnocení intrakardiálních záznamů se běžně používá rychlost 100 mm/s, ve speciálních případech pro detailní definování průběhu aktivační vlny v průběhu ablačních procedur i 400 mm/s. V situacích, kdy je použita vyšší rychlost posunu papíru, se obvykle uvádí časové intervaly v milisekundách (ms). Rychlost posunu papíru je přístrojem automaticky u každé křivky zaznamenána a z této hodnoty pak vy- chází výpočty doby trvání jednotlivých úseků na EKG křivce či tepové frekvence. Při rychlosti posunu papíru 25 mm/s odpovídá jeden milimetrový čtvereček časovému úseku 0,04 s. Zhodnocení amplitudy jednotlivých kmitů a vln je další důležitou součástí hodnocení EKG záznamu (viz např. voltážová kritéria u hypertrofií komor), a pro- to je nutno zkontrolovat, zda je přístroj správně kalibrován. Jako standardní je