Oftalmologie pro praxi 2016

6 | www.solen.cz Terapie glaukomu MUDr. Veronika Žigmondová Oční klinika Gemini Průhonice Oční oddělení Thomayerovy nemocnice Praha Cílem léčby glaukomu je za dostupnou cenu zachovat kvalitní zrakové funkce pacienta a tím kvalitu jeho života. Pro úspěch léčby je důležité včasné stanovení diagnózy, tedy záchyt časných stadií onemocnění, kdy pacientovy zrakové funkce zůstávají ještě nepoškozené. V terapii glaukomu volíme přístup konzervativní, laserový nebo chirurgický, přístupy často kombinujeme. Klíčová slova: glaukom, léčba, nitrooční tlak, nežádoucí účinky. Glaucoma therapy The main aim of the glaucoma therapy is to spare good visual functions and them good quality of life of the patient. It has been important early confirm the diagnosis of glaucoma, when patients visual functions hasn´t been destroyed. We can choose between conservative or laser approach or surgery, often we have to combine different approaches. Key words: glaucoma, therapy, intraoculare pressure, side effects. Úvod Antiglaukomová terapie je primárně zamě- řená na snížení nitroočního tlaku (NOT). Klinické studie prokázaly, že účinné snížení NOT význam- ně redukuje riziko vzniku glaukomových změn nebo riziko progrese změn již přítomných (1, 2). Nasazením konzervativní léčby dosáhneme po- klesu nitroočního tlaku buď snížením produkce nitrooční tekutiny nebo zlepšením jejího odto- ku, popř. kombinací oboumechanizmů. Některé účinné látky mohou zlepšovat oční perfuzi (3). Stále neuzavřenou otázkou zůstává možný neu- roprotektivní efekt brimonidinu. Podle výsledků nedávno provedených studií jemožný (4), nicmé- ně k jednoznačnému závěru je potřeba studií více. Laserová a chirurgická terapie snižuje hodno- ty NOT usnadněním odtoku nitrooční tekutiny. Konzervativní terapie (5, 6, 7) Přehled účinných látek Deriváty prostaglandinů (latanoprost, travoprost, bimatoprost, tafluprost) jsou v sou- časnosti jednoznačně léky první volby. Pokles NOT způsobují usnadněním odtoku nitrooční tekutiny uveosklerální cestou. Aplikují se 1× den- ně, NOT redukují o 25–30%. Jejich nesporným benefitem je malý výskyt závažných nežádou- cích účinků. Z lokálních nežádoucích účinků můžeme zaznamenat spojivkovou hyperemii, pálení, slzení očí, pigmentaci víček, duhovky, cystoidní makulární edém u pseudo- a afakie, z celkových vzácně astma nebo bolesti na hrudi. Betablokátory (neselektivní – timolol, be- ta-1-selektivní – betaxolol) představují skupinu tradičních antiglaukomatik, které snižují NOT redukcí tvorby nitrooční tekutiny. Aplikují se 2× denně. Pokles NOT u neselektivních betablo- kátorů může být do 20–25%, u selektivních do 20%. Podávání neselektivních betablokáto- rů mohou komplikovat především systémové nežádoucí účinky, mezi které patří bradykardie, arytmie, srdeční selhání, synkopy, bronchos- pazmus, obstrukce dýchacích cest, hypotenze, deprese, u diabetiků mohou maskovat hypo- glykemii. U selektivních betablokátorů je výskyt systémových nežádoucích účinků méně častý a jsou mírnější, nicméně mohou se vyskytnout. Lokálně mohou betablokátory způsobovat hy- peremii spojivek, rohovkovou anestezii či potíže spojené se suchým okem. Inhibitory karboanhydrázy ICA (topické – dorzolamid, brinzolamid , systémové – ace- tazolamid). Topické ICA tlumí tvorbu nitrooční tekutiny, NOT redukují zhruba o 20%. V monoterapii je doporučené podávání 3× denně, v kombinaci 2× denně. Mezi lokální nežádoucí účinky způso- bené aplikací lokálních ICA patří pálení a slzení očí, hořká chuť v ústech, keratitis superficialis punctata nebo zhoršené vidění. Celkově pak mohou být ICA příčinou bolesti hlavy, vzniku vy- rážky, svědění, astenie, parestezie, nebo závratí. Lokální ICA potencují účinnost derivátů prostaglandinů, optimálně fungují v kombinaci. Systémové ICA (acetazolamid) redukují NOT o 30–40%, jejich podávání ale může být komplikováno řadou závažných systémových nežádoucích účinků, jako parestezie, poruchy KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: MUDr. Veronika Žigmondová, zigmondova@gemini.cz Oční klinika Gemini Průhonice, U Křížku 572, 252 43 Průhonice Článek přijat redakcí: 1. 6. 2016 Článek přijat k publikaci: 6. 7. 2016