Dobra_rada_Merck.indd

5 Příručka pro pacienty s roztroušenou sklerózou Klinické příznaky roztroušené sklerózy Klinické příznaky u roztroušené sklerózy (RS) zasahují do všech oblastí života pacientů – nejed- ná se jen o zřejmé viditelné příznaky, jako je porucha chůze, zraku, hybnosti, ale i o „neviditelné“ a v mnohých případech pro pacienta i více obtěžující příznaky, jako je únava, poruchy paměti, deprese, bolesti. Příznaky mohou být různé tíže a mohou se objevit či opakovat i v případě dlouhodobé sta- bilizace nemoci. Žádný z příznaků, které se při RS vyskytují, není pro tuto nemoc specifický, může se vyskytnout i u jiných onemocnění, vždy je proto nutné zhodnocení zkušeným neurologem. O typu klinických příznaků rozhoduje místo, kde zánět probíhá – v místě průběhu důležitých drah vznikne odpovídající poškození (např. porucha vidění v případě poškození zrakového nervu apod.). Naopak při vzniku ložiska mimo průběh důležitých drah (např. v oblasti kolemmozkových komor) se klinické příznaky nemusí projevit vůbec nebo jen velmi neurčitě. Akutní rozvoj příznaků je dán poškozením obalu nervových vláken (myelinu), které způsobí výpadek funkce příslušné nervové dráhy. Během několika dnů se vedení nervovým vláknem obno- vuje. Příznaky se tedy mohou spontánně částečně či plně upravit. Pokud však dojde již na začátku k poškození samotného nervového vlákna, je úprava vždy neúplná. Jestliže k poškození myelinu dochází opakovaně, je plná úprava méně pravděpodobná. V pozdějších stadiích choroby převažují již degenerativní změny, které mají za následek úbytek mozkové tkáně a výrazně se podílí na inva- liditě pacienta. Tyto změny již nedokážeme dobře ovlivnit, proto je nutné, aby léčba byla započata co nejdříve (ve stadiu, kdy převládají zánětlivé změny). Ve většině případů probíhá onemocnění zpočátku s relapsy (zhoršením) a remisemi (obdobími klidu) – relaps-remitující RS . Příznaky se ale mohou zhoršovat již od počátku nemoci nebo pozvolna i mezi relapsy – primárně či sekundárně progresivní RS . A jak je definován relaps (ataka)? Jedná se o výskyt nových nebo zhoršení stávajících příznaků trvající minimálně 24 hodin bez přítomnosti známek infekce (teplota, kašel apod.). Mezi dvěma atakami je nutný interval minimálně 30 dní. Ataku je třeba odlišit od kolísání příznaků běhemdenní doby – někteří pacienti se cítí lépe po ránu, jiní navečer, kolísání v závislosti na stresu, fyzické aktivitě, infekci. Pokud se příznaky nelepší po vymizení infekce, je nutné je brát jako novou ataku. Ataka by měla být co nejdříve vyšetřena neurologema zaléčena, abychomminimalizovali poškození nervových vláken a tedy trvalou ztrátu funkce. V době ataky je doporučováno fyzické a psychické šetření. Většina příznaků může být spuštěna infekcí, vakcinací apod., negativně se na průběhu RS podílí i nedostatek vitaminu D, kouření, stres a hormonální změny. Můžete tedy i svým chováním ovlivnit další průběh RS – doporučujeme zdravou životosprávu, dietu s nízkým obsahem soli, předcházení obezitě, dostatek vitaminu D, nekouřit, vhodnou fyzickou aktivitu, vhodná je prevence infekcí rozum- ným chováním v rizikovém období apod. Očkování není obecně doporučováno pro riziko vzniku ataky (přeočkování proti tetanu je možné při nízké hladině protilátek).