Dobra_rada_Merck.indd

10 Dobrá rada Léčba: medikamentózní – léčbu stanovuje vždy ošetřující lékař, vitaminy řady B, některá an- tiepileptika, antidepresiva apod., při náhlém těžším postižení (atace) methylprednisolon nitrožilně. Motorické poruchy – poruchy hybnosti, spasticita Výskyt: až u 80–85% pacientů. Klinické obtíže: nejčastěji se jedná o postižení hlavní hybné dráhy – pyramidové dráhy, která se projeví vznikem centrální spastické parézy – oslabení s vyššími šlachookosticovými reflexy, zvýšeným svalovým napětím (spasticitou) a pyramidovými iritačními jevy (např. Babinski). Nejčastějším projevem v pozdějších stadiích RS je spastická paraparéza dolních končetin (oslabe- ny jsou obě dolní končetiny, může být asymetrická). Projevuje se jako porucha chůze, neschopnost popoběhnout, poskočit na jedné nebo obou nohách. Motorické postižení horních končetin se může projevit jako neobratnost, zpomalení pohybu. Většinou je postižena horní končetina spolu se stejnostrannou dolní končetinou (pravostranná nebo levostranná hemiparéza) nebo jsou potiženy obě horní i dolní končetiny (spastická kvadruparéza). Mohou se vyskytnout i nepříjemné křeče s maximem výskytu v noci. Při dlouhotrvajícím oslabení dochází k úbytku svalové hmoty (atrofii) a zvýšenou spasticitou může dojít až ke kontrakturám (trvalé smrštění svalu s nemožností natažení). Mezi motorické příznaky patří i obrna lícního nervu. Příčina: nejčastěji demyelinizační ložisko v průběhu pyramidové dráhy, míšní ložiska, léze v oblasti jádra lícního nervu. Komentář: vznik motorických příznaků je vždy závažnějším a prognosticky horším znamením než výskyt poruch citlivosti. I po odeznění akutního stavu může přetrvat větší únavnost končetiny a vyšší svalové napětí (spasticita). To bývá provázeno i bolestí a může pacienta výrazně obtěžovat. Naopak spasticita při velmi těžké poruše hybnosti dolních končetin může umožňovat pacientovi chůzi (slabá konče- tina se pro vyšší svalové napětí tolik nepodlamuje). Spasticita přitahovačů stehen naopak velmi zhoršuje hygienu. Diagnóza: neurologické vyšetření, svalový test, motorické evokované potenciály (MEP). Léčba: nemedikamentózní – rehabilitace – cvičení na neurofyziologickém podkladě, vhodné kompenzační pomůcky – ortézy, hole, chodítka, vozík, trénink chůze na robotických přístrojích, walk aide (využívá funkční elektrické stimulace (FES) lýtkového nervu při nedostatečném zdvihání špice a zakopávání), minimalizovat faktory provokující spasticitu – zvýšená teplota, infekce (především močové), proleženiny, drobná zranění končetin, bolest apod., v době ataky klidový režim. Medikamentózní – léčbu stanovuje vždy ošetřující lékař; v atace nitrožilně methylprednisolon; – léčba spasticity – vždy individuální podle potřeb a kolísání obtíží jednotlivých pacientů, – hořčík, tizanidin, baklofen – lze i jako intratékální pumpa (je zavedena do podkoží s hadičkou vedoucí až do páteřního kanálu), benzodiazepiny, některá antiepileptika.