Součesné trendy v rehabilitaci pacientů s roztroušenou sklerózou

24 | www.solen.cz Současné trendy v rehabilitaci pacientů s roztroušenou sklerózou ňuje izolovaný pohyb končetin bez nežádoucích synkinez a tedy i menší energetickou náročnost pohybu (Kövári et al., 2015). Přestože není stále zcela jasné, zda pohybová léčba může zpomalit progresi onemocnění, byl opakovaně prokázán pozitivní vliv na jednotlivé symptomy RS a především na zlepšení aktivity a participace pacienta a tím na zlepšení kvality života (Kesselring et Beer, 2005). Správně zvolené pohybové aktivity zlepšují kardiovaskulární zdatnost, zvyšují svalovou sílu, dochází ke zkvalitnění pohybových stereotypů, zlepšení držení těla a tím předcházení bolestí zad, jsou prevencí vzniku osteoporózy, zlepšují rovnováhu a v neposlední řadě snižují celkovou únavu a zlepšují psychický stav. Pohybová aktivita společně s individuální fyzioterapií by měla být zahájena co nejdříve od stanovení diagnózy a prováděna v podstatě celý život. Každý pacient se musí naučit vnímat své tělo, poznat své limity a naleznout správnou míru intenzity cvičení, při které nedojde k přetížení organizmu a zhoršení neurologických obtíží. Literatura 1. Asano M, Dawes DJ, Arafah A, Moriello C, Mayo NE. What does a structured review of the effectiveness of exercise interven- tions for persons with multiple sclerosis tell us about challenges of designing trials? Mult Scler 2009; 15(4): 413–421. 2. Durstine JL, Moore G, Painter P, Roberts S. ACSM’s exercese management for persons with chronic diseases and disabilities. 3 rd ed Illinois: Human Kinetics 2009. 3. Hoskovcová M, Honsová K, Keclíková L. Rehabilitace u roztroušené sklerózy. Neurol. praxi 2008; 9(4): 232–235. 4. Keclíková L, Hoskovcová M, Gál O, Havrdová E, Novotná K. Možnosti pohybových aktivit u pacientů s roztroušenou skleró- zou mozkomíšní. Cesk Slov Neurol N 2014; 77/110(1): 23–28. 5. Kesselring J. Neurorehabilitation – applied neuroplasticity. Mult Scler 2006; 11: 2–4. 6. Kesserling J. Disease progression in multiple sclerosis II. methods for the determination of walking impairment and its im- pact on activities and social participation. European Neurological Review 2010; 5(1): 61–68. 7. Kesselring J, Beer S. Symptomatic therapy and neurorehabilitation in multiple sclerosis. Lancet Neurol 2005; 4(10): 643–652. 8. Kövári M, Suchá L, Havlíčková M, Roubíčková L, Novotná K, Lavičková R. Léčba roztroušené sklerózy z pohledu rehabilitace. Mezioborová péče o pacienty s roztroušenou sklerózou 2015: 41–51. 9. Pavlů D. Speciální fyzioterapeutické koncepty a metody. Akademické nakladatelství CERM, 2002. 10. Sethy D, Bajpal P, Kujur ES. Effect of task related circuit training on walking abilitx in a Multiple Sclerosis subject. A single case study. NeuroRehabilitation 2010; 26(4): 331–337. 11. Řasová K, Havrdová E, Brandejský P. Únava nemocných s roztroušenou sklerózou mozkomíšní. Klidový režim versus aerob- ní zatěžování. Čes a Slov Neurol Neurochir 2002; 3: 145–149. Bc. Daniela Hillayová Neurologická klinika 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Kateřinská 30, 128 21 Praha 2 daniela.hillayova@seznam.cz