Variabilita EKG nálezů ve vnitřním lékařství a pediatrii

11 Čestmír Číhalík, Eva Klásková, Miloš Táborský I I.1 / Pohled do historie a současnosti Diferenciálně diagnostické rozpaky může způsobit i nestandardní, či při opa- kovaných záznamech nestejné umístění hrudních elektrod. Při posunu umístění elektrod může dojít k falešnému obrazu QS ve svodech V1–V3 vedoucímu k mylné diagnóze prodělaného infarktu myokardu. K této situaci může dojít u soudkovitých hrudníků nebo při výrazném ženském typu. Nestejné umístění hrudních elektrod při opakovaném natáčení EKG křivky může budit dojem vývojových změn na EKG záznamu. V současné době je nutno počítat i s možností prsních implantátů, které jsou na rozdíl od živé tkáně elektricky nevodivé a působí tak jako izolant. EKG záznam z hrudních svodů může mít pak nevysvětlitelně nízkou voltáž především záznamu z levého prekordia, kde bychom očekávali vysoké kmity QRS. I. 1.3 Nedostatečný kontakt elektrod s tělem pacienta, charakterizovaný jako plovoucí síť, může být příčinou rozvlnění záznamu dotyčných svodů, kdy jednotlivé svody „plavou“ a celkový záznam nelze ustálit. I. 1.4 Znehodnocení EKG záznamu může být způsobeno třesem pacienta. Může jít o hrubý třes velkých svalových skupin, jemný třes především horních končetin či izolované svalové záškuby. Na EKG záznamu může takový třes ztížit až znemožnit diferenciaci vlny P nebo imitovat fibrilaci či flutter síní. I. 1.5 Někdy jsou však vlny natolik dominantní, že napodobují komorovou tachykardii. I. 1.6 Jednotlivé záškuby pak mohou vytvářet kmity na EKG napodobující extrasystolii. I. 1.7 I. 1.1 Vliv střídavého elektrického proudu Nevhodné umístění či nedostatečné uzemnění EKG přístroje vede ke znehodnocení EKG křivky střídavým elektrickým proudem o kmitočtu 50 Hz/s.