Variabilita EKG nálezů ve vnitřním lékařství a pediatrii

25 Čestmír Číhalík, Eva Klásková, Miloš Táborský I I.3 / Základní parametry EKG křivky v dětském věku, vývoj křivky od dětství po dospělost Interval QTc by v dětském věku neměl přesáhnout 440 ms s výjimkou novo- rozeneckého a časného kojeneckého věku, u dívek a žen fertilního věku udávají někteří autoři hranici 450 ms. Elektrická osa srdeční Při standardním EKG vyšetření rozumíme srdeční osou vektorový směr šíření elek- trické aktivity během depolarizace komor. Tento parametr určujeme vždy na každé EKG křivce. Orientace elektrické osy srdeční je významná například při posuzování hypertrofie srdečních komor, hemibloků apod. Elektrická osa srdeční se v průběhu dětství výrazně mění. Pro novorozenecký věk je typická její deviace doprava, průměrná osa srdeční u novorozence je +125° a až v průběhu dětství dochází k postupné rotaci osy srdeční doleva. Ve třech letech dosahuje průměrná elektrická osa srdeční hodnot dospělého průměru +50°, po celé dětství však přetrvává široký rozptyl normálních hodnot. Morfologie vlny P Průměrná amplituda vlny P ve svodu II a ve všech ostatních svodech je 0,15 mV a za normálních okolností nepřesahuje 0,3 mV. Morfologie komplexu QRS Morfologie komplexu QRS se s věkem dítěte výrazně mění. Převaha pravé komory se postupně mění na převahu komory levé. S touto změnou souvisí i postupná rotace elektrické osy srdeční doleva. Morfologie repolarizační fáze Úsek S–T Úsek S–T reprezentuje část EKG křivky po ukončení depolarizace komor (konec komplexu QRS) a před započetím vlny T. Za fyziologických okolností má úsek S–T horizontální průběh a je izoelektrický. Variantou normálního nálezu jsou jeho deprese do 0,05 mV a elevace do 0,1 mV v kterémkoliv svodu. K fyziologickým variantám úseku S–T počítáme i tzv. J-deprese, u nichž do- chází k depresi junkce komplexu QRS a úseku S–T. Navazující úsek S–T má pak ascendentní průběh. Syndrom časné repolarizace, dříve považovaný za fyziologickou variantu úseku S–T u adolescentních pacientů, je charakterizován typickou elevací úseku S–T ma- ximálně o 0,4 mV ve svodech ze středního prekordia. V tomto případě prokazují všechny svody s pozitivní vlnou T elevaci úseku S–T a svody s negativní vlnou T jeho depresi. Na rozdíl od akutní perikarditidy, která může mít podobný EKG obraz, se EKG nemění a má stacionární charakter. Vzhledem k prokázané možnosti náhlé smrti z fibrilace komor je tomuto EKG nálezu vždy nutno věnovat pozornost. Vlna T Vlna T je elektrokardiografickým obrazem repolarizace komor. Díky působení ko- morového gradientu je obvykle konkordantní s komplexem QRS a její elektrická osa se za normálních okolností neliší o více než 90° od osy komplexu QRS. Amplituda vlny T za fyziologických okolností nepřesahuje ve svodu V5 0,7 mV u kojenců a 1,1 mV u dětí starších jednoho roku. Ve svodu V6 jsou tyto hodnoty 0,5 mV a 0,7 mV. Změny EKG v průběhu dětského věku EKG u novorozence v 1. týdnu života Pro EKG v novorozeneckém věku jsou typické následující nálezy:  relativně nízká voltáž komplexů QRS v končetinových svodech  rotace elektrické srdeční osy doprava – elektrická osa srdeční dosahuje až +180°  převaha pravostranných hrudních svodů  vysoká voltáž kmitu R v pravostranných svodech je typická, nález izolovaného kmitu R v hrudních svodech svědčí pro hypertrofii pravé komory  hluboký kmit S ve svodech V5 a V6  poměr R/S je > 1 v pravostranných hrudních svodech  nízká voltáž vln T  vlna T ve svodu V1 může být pozitivní, obvykle přechází do negativity do třetího dne života. Přetrvávající pozitivita svědčí pro hypertrofii pravé komory  obraz qR ve svodu V1 je známkou hypertrofie pravé komory I. 3.6 EKG u novorozence po 1. týdnu života Pro toto období jsou charakteristické následující změny:  deviace elektrické srdeční osy doprava  voltáž vln T v končetinových svodech je o něco vyšší než v prvním týdnu života  vlna T ve svodu V1 je prakticky vždy negativní  je přítomen výrazný kmit R jak v pravostranných, tak levostranných hrudních svodech I. 3.7