Základy obecné urologie nejen pro sestry

6 | www.solen.cz ZÁKLADY OBECNÉ UROLOGIE NEJEN PRO SESTRY Mgr. Nataša Sochorová, MUDr. Aleš Vidlář, Ph.D., FEBU Historie urologie Urologické onemocnění sleduje lidstvo od počátku historie. Nejstarším nálezem ve starověkém Egyptě byl konkrement v močovém měchýři u mumie staré přibližně 9000 let. K nejstarším operacím na světě patří vedle operace katarakty a amputace končetin i operace urologická, a to obřízka (cirkumcize) a perineální litotomie (odstranění konkrementu). Obřízka byla provedena pazourkovýmnožem. Starověcí lékaři byli vázáni Hippokratovou přísahou, která zakazovala operovat močové konkrementy laiky. I když se Hippokrates, Aristoteles a Galenos zasloužili o rozvoj lékařství a chirurgie, s nástupemkřesťanství dochází k úpadku vývoje chirurgie a urologie ve středověku z důvodu rozdělení lékařů a chirurgů až do 18. století. Operace pro močové konkrementy ve středověku neprováděli lékaři, ale lidé z nižších vrstev, jako byli lazebníci, pohodní, bradýři, kati a jejich pomocníci. Často tyto operace prováděli i šarlatáni na poutích a jarmarcích jako zajímavou atrakci. Tito „chirurgové“ ve středověkých poměrech neměli titul doktora ani vhodné společenské postavení, to vše bylo vyhrazeno pouze internistům. Jedním z prvních úspěchů těchto chirurgů bylo, že za nepovedenou operaci nebyli trestáni. Teprve v roce 1747 císařovna Marie Terezie vydala dekret, podle něhož byl zaveden alespoň na uni- verzitách titul chirurgus. Přestože ve středověku operace na dolních močových cestách tvořily převahu všech chirurgických výkonů, nebylo ještě potuchy o urologii jako samostatném vědním oboru. Rozvoj veškeré medicíny souvisel s rozvojem univerzit, které v českých zemích byly dvě, od 14. století v Praze a od 16. století v Olomouci, skutečným centrem vzdělání byla však hlavně Vídeň a Praha. Chirurgie se začala vyučovat v roce 1791 v pražské všeobecné nemocnici. Od roku 1808 vedl toto externí oddělení a kliniku prof. Ignác František Fritz, který první řez na konkrement vykonal v roce 1810 a roku 1812 operoval dokonce v přítomnosti císaře Františka I. V roce 1821 odstranil konkrement litotrypsí. Jeho nástupcem se stal jeho žák prof. František Piťha. Z Vídně do Prahy přestoupil prof. Karel Maydl a stal se prvním přednostou české chirurgické kliniky lékařské fakulty v roce 1891, jeho nástupcem byl prof. Otakar Kukula. Oba se v rámci chirurgie věnovali i problematice urologické. Prof. Maydl vypracoval a publikoval operační metodu k nápravě močového měchýře a prof. Kukula zase publikoval monografii „ O litiase močového měchýře v Čechách“. Stejně tak se urologie rozvíjela ve všech zemích Evropy, v českých zemích byl vývoj úzce vázán na společenský a politický vývoj Čech a Moravy. Často nebyl příliš příznivý. Nejhorší období bylo v době nacistické okupace, kdy po dobu šesti let byly uzavřeny vysoké školy, a vývoj české lékařské vědy stagnoval. V první polovině 20. století se urologie vyvíjela jako součást chirurgie většinou s větší či menší přízní přednostů příslušných klinik a oddělení. K obratu došlo v roce 1953 na Moravě, kdy se předsedou výboru chirurgické sekce stal profesor Vladimír Rapant, přednosta chirurgické kliniky v Olomouci. Za svého jednatele si vybral svého asis- tenta Jana Kučeru, který sice pracoval na chirurgii, ale vedl tam urologické pracoviště. O rok později