Oftalmologie pro praxi 2020

28 | www.solen.cz Edém papily zrakového nervu MUDr. Zdeněk Kasl, Ph.D., MUDr. Martin Matuška, MUDr. Štěpán Rusňák, Ph.D. Oční klinika LF UK v Plzni a FN Plzeň Edém papily zrakového nervu lze zařadit mezi základní medicínské objektivně pozorovatelné známky potenciálních patologic- kých změn probíhajících v lidském organismu. Znalost diferenciální diagnostiky edému papily je tak nedílnou součástí vzdělání oftalmologa, a zároveň je zásadním diagnostickým benefitem v ostatních klinických oborech. V úvodu se zabýváme základními údaji o papile zrakového nervu a bazálními objektivními i subjektivními příznaky vznikajícího otoku papily. V další části je uveden přehled současně dostupných vyšetřovacích oftalmologických metod určených k odlišení otoku a stanovení jeho míry s možností sledování jeho vývoje. Za vnikem edému terče nestojí pouze choroby oka. Naopak mnohdy edém terče značí zásadní změnu a narušení systémových funkcí organismu. Oboustranný edém terče často způsobuje nitrolební expanze vyžadující intervenci neurologa či neurochirurga, může ale také poukázat na dekompenzaci krevního tlaku a dovést tak pacienta do péče interního lékaře. Hlavním úkolem článku je přinést stručný přehled stavů spojených s přítomností oboustranného edému papily včetně zdůraznění termínu městnavé papily a chorob provázených spíše s jednostranným nálezem. Ve sdělení opakovaně apelujeme na nutnou mezioborovou spolupráci se stručným přehledem doporučených postupů u jednotlivých stavů. Závěrem shrnujeme v bodech opatření, která by měla následovat pozorování otoku papily zrakového nervu v běžné medicínské praxi. Klíčová slova: papila zrakového nervu, terč zrakového nervu, edém terče, městnavá papila. Optic disc swelling Optic disc edema can be among the basic medical signs of potential pathological changes occurring in the human body. The dif- ferential diagnosis of optic disc edema is an essential part of an ophthalmologist’s education as well as a crucial diagnostic benefit in other clinical fields. We present the basic data on the optic nerve papilla and principal signs and symptoms of a developing optic disc swelling. We also deal with the currently available eye exam procedures used for the detection, grading, and monitoring of the edema. Optic disc swelling is not always due to an underlying eye disorder only. On the contrary, optic disc swelling is often a reflection of a fundamental change and impairment in systemic function. Bilateral optic disc swelling can be caused by intracranial expansion requiring neurological or neurosurgical intervention. It can also indicate blood pressure decompensation, with the need to refer the patient to an internist. The essential aimof this paper is to provide a brief survey of the conditions associatedwith bilateral optic disc swelling with an emphasis on the term of papilledema and the disorders accompanied by a unilateral finding. The paper repeatedly calls for interdisciplinary collaboration, providing a brief overview of recommended practices in particular conditions. In conclusion, measures are summarized which should follow the finding of optic disc swelling in routine medical practice. Key words: optic nerve papilla, optic nerve disc, disc swelling, papilledema. Úvod Papila nebo také terč zrakového nervu (ZN) je drobná okrouhlá růžová ostře ohraničená ploška na sítnici, kterou považujeme za pozoro- vatelný začátek zrakového nervu. Má vertikálně oválný tvar s průměrnými rozměry 1,7 na 1,5 mm (1). Při oftalmoskopii ji nalezneme v centrální části sítnice mírně nazálně od středu. Je viditel- nou částí hlavy optického nervu, která se skládá z nervových vláken sbírajících se ze sítnice, kde ty uložené v hlavě nervu periferně přicházejí z periferie sítnice, a naopak vlákna centrální sít- nice jsou uložena více uvnitř. Za fyziologických podmínek přestupuje ostrý okraj terče 8–10 velkých a kolem 10 malých cév. Zrakový nerv je KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: MUDr. Zdeněk Kasl, Ph.D., KASLZ@fnplzen.cz Oční klinika LF UK v Plzni a FN Plzeň, Alej Svobody 80, 323 00 Plzeň Článek přijat redakcí: 22. 9. 2020 Článek přijat k publikaci: 3. 11. 2020