Oftalmologie pro praxi 2021

18 | www.solen.cz vykle odhaduje jako specifická hodnota tlaku nebo procentuální pokles. Při včasnémglauko- mu, NOT 18–20mmHg, vystačíme se snížením o 20%od výchozí hodnoty. Promírný glaukom může být vyžadován NOT 15–17mmHg s po- klesem nejméně o 30 % od výchozí hodnoty. S pokročilejším glaukomem může být nutné výrazně nižší NOT cca 10–12mmHg. U primárního glaukomu s otevřeným úhlem je základní terapie medikamentózní. Léčebný algoritmus doporučuje začít s mo- noterapií , v případě nedosažení cílového NOT je vhodná změna za antiglaukomatikum z jiné skupiny, s jiným mechanismem účinku. V případě selhání monoterapie přecházíme na kombinovanou terapii, ve které preferuje- me fixní kombinace . Největšího snížení NOT bude dosaženo deriváty prostaglandinu , následováno neselektivními betablokátory, inhibitory Rho kinázy, alfa-adrenergními ago- nisty, selektivními betablokátory, a nakonec lokálními inhibitory karboanhydrázy (7). Mezi nové produkty schválené FDA patří inhibitory Rho kinázy (ROCK) s trojitým mechanismem účinku: 1. působí na úrovni trabekulární síťoviny zvýšením odtoku komorové vody, 2. snižuje produkci komorové vody a 3. snižuje episklerál- ní venózní tlak. Kromě těchto účinkůmají také nezávislé účinky na NOT, jde o neuroprotekci optického nervu, zlepšení průtoku krve v oku a snížení oxidačního poškození trabekulární trámčiny. Klinické studie prokázaly pozitivní účinek inhibitorů Rho kinázy u poškozených endotelů rohovky při operaci šedého zákalu (8). Inhibitor Rho kinázy – Netarsudil byl schválen Úřadempro kontrolu potravin a léčiv (FDA) pro použití při akutnímendoteliálnímpoškození, ke kterému může dojít během operace katarak- ty (9). Ripasudil, K-115, a netarsudil, AR-13503, byly schváleny pro použití při léčbě glaukomu v Japonsku a USA (10). Netarsudil je od 11/2019 schválený EMA pro použití při léčbě glaukomu ve formě očních kapek (200µg/ml) v dávce 1× večer. V České republice pod názvem Rhokiinsa (netarsudil mesilát) a Roclanda (latanoprost + netarsudil mesilát). Nežádoucí účinky zahrnují hyperemií, cornea verticillata, bolest v místě instilace, sufuze. Prvoliniová terapie je reprezentována následujícími skupinami antiglaukomatik: Tab. 1. Klasifikace glaukomu II.2.1 PRIMÁRNÍ DĚTSKÉ GLAUKOMY/JUVENILNÍ GLAUKOMY II.2.1.1 Primární vrozený glaukom: od narození do prvních let života II.2.1.2 Pozdní dětský glaukom s otevřeným úhlem s nástupem více než dva roky až do puberty II.2.1.3 Sekundární dětský glaukom II.2.1.3.1 Glaukom spojený s nezískanou oční anomálií II.2.1.3.2 Glaukom spojený s nezískaným systémovým onemocněním nebo syndromem II.2.1.3.3 Glaukom spojený se získaným stavem II.2.1.3.4 Glaukom po operaci šedého zákalu v dětství II.2.2 GLAUKOM S OTEVŘENÝM ÚHLEM II.2.2.1 Primární glaukom s otevřeným úhlem II.2.2.1.1 Primární juvenilní glaukom s pozdním nástupem II.2.2.1.2 Podezření na primární glaukom s otevřeným úhlem II.2.2.1.3 Oční hypertenze II.2.3 SEKUNDÁRNÍ GLAUKOM S OTEVŘENÝM ÚHLEM II.2.3.1 Sekundární glaukomy s otevřeným úhlem způsobené očním onemocněním II.2.3.1.1 Pseudoexfoliativní nebo exfoliativní glaukom II.2.3.1.2 Pigmentový glaukom II.2.3.1.3 Glaukom indukovaný čočkou II.2.3.1.4 Glaukom spojený s intraokulárním krvácením II.2.3.1.5 Uveitický glaukom II.2.3.1.6 Neovaskulární glaukom II.2.3.1.7 Glaukom způsobený nitroočními nádory II.2.3.2 Sekundární glaukom s otevřeným úhlem po očních úrazech II.2.3.3 Iatrogenní sekundární glaukom s otevřeným úhlem II.2.3.3.1 Glaukom v důsledku léčby kortikosteroidy II.2.3.3.2 Sekundární glaukom s otevřeným úhlem po nitroočních operacích a laseru II.2.3.3.3 Glaukom spojený s vitreoretinální chirurgií II.2.3.4 Sekundární glaukom s otevřeným úhlem způsobený extraokulárním onemocněním II.2.3.4.1 Glaukom způsobený zvýšeným episklerálním venózním tlakem II.2.4 UZÁVĚR ÚHLU II.2.4.1 Primární uzávěr úhlu II.2.4.1.1 Primární suspektní uzávěr úhlu anebo okludabilní úhel II.2.4.1.2 Primární uzávěr úhlu a primární glaukom s uzavřeným úhlem II.2.4.1.3 Akutní atak uzavření úhlu v důsledku pupilárního bloku nebo smíšených mechanismů II.2.4.1.4 Stav po atace akutního úhlového uzávěru II.2.5 SEKUNDÁRNÍ UZÁVĚR ÚHLU II.2.5.1 Sekundární uzávěr úhlu s pupilárním blokem II.2.5.2 Sekundární uzávěr úhlu s předním „pulling” mechanismem – synechiální uzávěr bez pupilárního bloku II.2.5.2 1 Neovaskulární glaukom II.2.5.2.2 Iridokorneální endoteliální syndrom II.2.5.2.3 Epiteliální a fibrózní zarůstání po operaci nebo poranění předního segmentu II.2.5.3 Sekundární uzávěr úhlu se zadním „pushing” mechanismem bez pupilárního bloku II.2.5.3.1 Misdirekce komorové tekutiny nebo maligní glaukom II.2.5.3.2 Cysty duhovky a řasnatého tělesa, nitrooční nádory II.2.5.3.3 Silikonový olej nebo jiné kapaliny nebo plyny implantované do sklivcové kavity II.2.5.3.4 Uveální efuze způsobující uzávěr úhlu II.2.5.3.5 Retinopatie předčasně narozených II.2.5.3.6 Vrozené anomálie, které mohou být spojeny se sekundárním glaukomem Obr. 3. Medikamentózní léčba