Oftalmologie pro praxi 2021

SOLEN | 29 se zvyšuje subjektivní refrakce způsobená astigmatismem o 1 a více dioptrii, případně se mění zakřivení optimální kontaktní čočky o 0,1mm a více (7). Při splnění těchto indikač- ních kritérií je za účelem stabilizace onemoc- nění proveden rohovkový cross-linking. Jedná se o metodu, při které je rohovka nasycena ri- boflavinem a následně ozářena UVA zářením. Zákrok vede k biomechanickému zpevnění rohovky a tím zpomalení či zastavení progrese nálezu (8). Podmínkou provedení výkonu je minimální tloušťka rohovky 400µm (6). Kazuistika V kazuistice popisujeme neobvyklý vývoj vyšetřovacího schéma a následné terapeutic- ké péče 21letého muže, který byl doporučen spádovým oftalmologem k akutnímu vyšet- ření na naší ambulanci. Důvodem byl nález oboustranného edému terče zrakového ner- vu. V době prvního vyšetření u nás, v září 2020 pacient udává asi necelý půl rok trvající pocit horšího vidění na obou očích, dramaticky se horšící poslední dva měsíce, a to zejména do dálky. Zhoršení zraku řešil původně se svým očním lékařem v rodné zemi, ale předepsané brýle mu zásadní zlepšení vidění nepřines- ly, a proto se nechal vyšetřit v oční ordinaci v Česku. Zraková ostrost byla v době první návště- vy naší ambulance na PO 0,1, na LO 0,3 natu- rálně, korekce zrakovou ostrost významně nelepšila. Refrakce vstupně: PO = 6,0 D = 7,0 c / 15; LO = 0,5 D = 4,75 c / 125. V zorném poli PO byl rozšířen Mariottův bod, na LO rozsah zorného pole normální. Oční nález na předním segmentu jsme v inkri- minované době popisovali jako klidný, s při- měřeným prokrvením spojivek, na rohovce jsme pozorovali Vogtovy strie s výraznějším nálezem na pravém oku, přední komora byla přiměřeně hluboká, čirá, duhovka a zornice bez patologie, oční media transparentní. Na očnímpozadí byl oboustranně pozorovatelný smazaný okraj terče zrakového nervu (obr. 1, 2), výrazněji na pravém oku. Dle Frisenovy škály druhého stupně na obou očích. Nález na fun- du byl dále bez patologie a imponoval jako asymetrický edém terče ZN na obou očích. Provedená optická koherenční tomografie potvrdila rozšíření vrstvy nervových vláken sítnice, a tak nás v diagnóze otoku papily ZN utvrdila. Vzhledem k podezření na městnavou papilu bylo provedeno akutní grafické vyšet- ření hlavy. Vedle prakticky normálního nálezu na CT mozku zmiňoval lékař Kliniky zobrazo- Obr. 3. Sagitální řez CT záznamu zobrazující v proximální části zrakového nervu těsně při zadní stěně bulbu drúzová ložiska jako dvě bíle svítící tečky Obr. 4. Pentacam z 9/2020 – keratokonus 3. stupně, maximální keratometrie 59,4D, nejtenčí pachymetrie 494µm, Belinská klasifikace A4B4C0D2 Obr. 5. Pentacam z 10/2020 – keratokonus 3. stupně, maximální keratometrie 61,0D, nejtenčí pachymet- rie 467µm, Belinská klasifikace A4B4C1D2 – zde je patrná progrese maximální keratometrie o 1,6D oproti 1. vyšetření a progrese v oblasti nejtenčí pachymetrie