Oftalmologie pro praxi 2021

SOLEN | 9 sledku zlepšené diagnostiky i terapie v průbě- hu posledních let ubylo těžkých forem ROP. Specifikem tohoto onemocnění je i možný výskyt amoce v období dospívaní nebo tzv. late onset formy s výskytemamoce v důsledku progrese trakčních změn až v dospělosti. Proto je u těchto pacientů vhodné celoživotní sledo- vání, aby byla v případě potřeby včas indikova- ná chirurgická léčba. Taktéž je důležité pečlivé odebírání anamnézy, protože se i u pacientů se stadiem 1 (demarkační linie na temporální periferii s abnormální periferní vaskularitou) můžeme setkat s amocí po operaci katarakty. Exsudativní amoce sítnice Exsudativní amoce sítnice je způsobená kumulací tekutiny mezi retinou a RPE bez pří- tomnosti díry nebo trhliny na sítnici (obr. 5). Subretinální prostor mezi fotoreceptory a RPE je pozůstatkem embryonálního váčku v pre- natálním období. Za patologických situací dochází k narušení hematookulární bariéry a ke kumulaci tekutiny v tomto prostoru. Hematookulární bariéra je jednak vnitřní na úrovni endotelu sítnicových cév a jednak ze- vní tvořená pevným spojenímRPE. Nejčastější příčinou jsou zánětlivé onemocnění, tumory, degenerativní a vaskulární onemocnění, které při kumulaci velkéhomnožství tekutiny v tom- to prostoru vedou ke vzniku exsudativní amo- ce sítnice. Management tohoto onemocnění je často multidisciplinární a nevyhnutelná je precizní diagnostika etiologie exsudativních procesů. Chirurgická léčba navazuje na cel- kovou konzervativní terapii, případně není potřebná vůbec. Klinický nález zahrnuje lokalizované aku- mulace tekutiny až po rozsáhlé bulózní amo- ce sítnice. Typické je přesouvání subretinální tekutiny při změnách polohy hlavy „shifting efect“. Povrch sítnice je konkávní bez zvrás- nění typického pro rhegmatogenní amoce sítnice. Vždy je potřeba vyloučit tumor cho- roidey pomocí ultrasonografického vyšetře- ní bulbu, případně magnetické rezonance. Fluorescenční angiografie i optická koherenč- ní tomografická angiografie (angio-OCT) jsou přínosné v diagnostice degenerativních one- mocnění a cévních anomálií (VMPD, m. Coats, centrální serózní chorioretinopatie). Terapie vychází z etiologie onemocnění. U primárních tumorů, či metastáz navazuje onkologická terapie, u cévní etiologie laserová, či anti-VEGF léčba, zánětlivé onemocnění kompenzujeme terapií kortikoidy, případně imunosupresivy (zadní skleritida, revmatoidní artritida, polyar- teriitis nodosa). Serózní ablace sítnice u ano- málií terče zrakového nervu (např. optic disc pit) (obr. 6) léčíme provedením vitrektomie s ablací zadního sklivce a instilací expanzního plynu. Na rozdíl od rhegmatogenního odchlí- pení sítnice, kdy je v době stanovení diagnózy další terapeutický postup zřejmý, je u exsu- dativních amocí proces diagnostiky a terapie častokrát zdlouhavý a komplikovanější. Závěr Amoce sítnice je bez ohledu na etiologii velmi závažný stav, který ovlivňuje zrakové funkce postiženého oka. Vzhledem k degene- rativním změnám fotoreceptorů, které probí- hají již několik hodin po vzniku amoce, hraje včasná diagnostika a léčba důležitou úlohu z hlediska další prognózy. Za poslední léta došlo k rozvoji jak diagnostiky (angio-OCT), tak chirurgické léčby (intraoperační OCT, 3D zobrazovací systém) amocí, avšak navzdory tomu nekoreluje vždy dobrý anatomický vý- sledek s výsledkem funkčním. Důvodem jsou především reparační a remodelační procesy v sítnici v pooperačním období, které ještě neumíme zcela ovlivnit. LITERATURA 1. Ryan SJ. Retina. Fourth edition 2006. Surgical retina. 2. Kuchynka P, a kol. Oční Lékařství 2007. 3. Kanski JJ. Clinical Ophtalmology. Sixth edition 2007. 4. Yoshida I, Shiba T, Hori Y, Maeno T. Relationships between retinal break locations and the shapes of the detachments. Clin Ophthalmol. 2018; 12: 2213–2222. Obr. 5. OCT scan: exsudativní amoce zasahující makulu u pacientky se sarkoidózou Obr. 6. OCT scan: optic disc pit a navazující se- rózní amoce