Alergologie a imunologie – Výběr článků ku příležitosti XXXVII. sjezdu ČSAKI – 8.–9. října 2020

40  |  www.solen.cz matu potlačením zánětu v dýchacích cestách konverzí regulačních FoxP3-TLy na FoxP3+TLy. Přenos CD4+TLy získaných z trachey B-V léče‑ ných myší působil preventivně proti zánětu v dýchacích cestách senzibilizovaných myší. Autoři uzavírají, že léčba B-V může být bez‑ pečnou a účinnou prevencí rozvoje alergie i u dětí (10). Perorální podávání bakteriálních extraktů, např. Broncho-Vaxom (B-V), bylo na‑ vrženo pro zmírnění astmatu modulací Treg buněk. Tato studie usilovala o posouzení účinků perorálního podání B-V na expresi GSK-3p na buňkách Treg u modelů astmatických myší indukovaných ovalbuminem (OVA). Modely astmatických myší byly léčeny perorálním po‑ dáním B-V. V modelech astmatických myší byly vyšetřeny infiltrace zánětlivých buněk včetně eozinofilů a neutrofilů, metaplazie sliznic, hla‑ diny Th1/Th2, Treg cytokinů a exprese GSK3p a Foxp3 histologickou analýzou, Bio-Plex a Western blotovými technikami. Navíc bylo za‑ stoupení Treg buněk vyhodnocováno v kulti‑ vovaných splenocytech průtokovou cytometrií v přítomnosti BVR nebo GSK3p. Bylo zjištěno významné snížení infiltrace zánětlivými buň‑ kami v bronchoalveolární výplachové tekutině (BALF) u modelů astmatických myší po pero‑ rálním podání B-V. Bylo prokázáno, že perorální podání B-V významně potlačuje tvorbu hlenu, hladiny cytokinů typu Th2 a expresi GSK3p a zároveň zvyšuje produkci Foxp3 u modelů astmatických myší. Navíc B-V významně zvýšil expanzi buněk Treg v kultivovaných buňkách sleziny in vitro způsobenou GSK3 (31). Astma je nejčastější chronické onemocnění dolních cest dýchacích u dětí v celém světě. Rekurentní infekce dýchacích cest u malých dě‑ tí, zejména virové infekce, jsou hlavní příčinou akutních exacerbací astmatu a přispívají k rozvoji astmatu. Bakteriální extrakty byly použity pro zlepšení obranyschopnosti dýchacích cest. Jen málo studií zkoumalo vliv bakteriálních lyzátů na dětské astma. V této studii bylo sledováno, zda bakteriální lyzát (OM-85) zlepší příznaky astma‑ tických myší modulací imunitní odpovědi (29). Opět byl použit myší model astmatu založený na provokaci ovalbuminem a léčebném perorálním podání přípravku Broncho-Vaxom. Byla vyšetře‑ na infiltrace zánětlivých buněk včetně eosinofilů a neutrofilů. Plicní tkáně u modelů astmatických myší byly analyzovány barvením hematoxylinem a eosinem (HE). Hladiny cytokinů typu Th1/Th2 v bronchoalveolární lavážní tekutině (BALF) ast‑ matických myší byly vyšetřeny ELISA testem. Ve srovnání s kontrolní skupinou bylo zjiště‑ no významné ztenčení tloušťky stěny dýchacích cest, stenózy lumen a tvorby hlenu v modelech astmatických myší po perorálním podání OM-85. Infiltrace eosinofilů byla také významně sníže‑ na v BALF u modelů astmatických myší. Orální podávání OM-85 ukázalo, že potlačuje hladiny cytokinu typu Th2. Výsledky naznačují, že orální podávání OM-85 je schopné zmírnit zánět dýchacích cest umodelů astmatickýchmyší. Orální podá‑ vání OM-85 může mít pozitivní vliv na závažnost astmatu. Podobná studie provedená v Evropě již nebyla tak úspěšná (30). Studie sledovala účinnost bakteriálního lyzátu OM-85 v primár‑ ní prevenci myšího modelu astmatu. V první fázi studie zvířata obdržela dávky 0,5 µg, 5 µg a 50 µg OM-85 prostřednictvím žaludeční sondy po dobu pěti dnů (den -10 až -6 protokolu) 10 dní před zahájením senzibilizace ovalbuminem (OVA) za účelem vyhodnocení odpovědí na dáv‑ ku. Následně byla zvolena dávka 5 μg za účelem podrobného ověření účinku OM-85 na plicní alergickou odpověď. Byly vyhodnoceny celko‑ vé /relativní počty buněk a hladiny cytokinů (IL-4, IL-5, IL-13 a IFN-γ) v tekutině získané bron‑ choalveolární laváží (BALF). Byly vyhodnoceny OVA-specifické IgE ze séra, funkce plic a plicní histopatologické analýzy. V této studii OM-85 nezmenšoval plicní eosinofilní odpověď, bez ohledu na použitou dávku. V protokolu s pou‑ žitím 5 µg/zvíře OM-85 nebyl mezi studovanými skupinami zjištěn žádný rozdíl, včetně celkového počtu buněk a eozinofilů v BALF, specifického IgE pro OVA v séru, histopatologické nálezy plic a rezistence plic. Nicméně, OM-85 snížil hladiny IL-5 a IL-13 v BALF. Nové doklady o klinické účinnosti bakteriálních imunomodulátorů V léčebné praxi je na našem trhu dost velký výběr přípravků, které jsou některé i z části hra‑ zené ze zdravotního pojištění a jsou vázány na předpis lékařem (Broncho-Vaxom, Ribomunyl, Luivac, Uro-Vaxom) nebo indivuduálně připrave‑ né autovakcíny či stock-vakcíny na doporučení specialisty. Existuje i pestrá nabídka volně pro‑ dejných přípravků ve formě přípravků pro zvlášt‑ ní výživu (přípravky firmy Bioveta: Olimunovac, Candivac, Acnevac, Urivac, či nově Imudon Neo nebo od jiných firem – např GS Imunostim, růz‑ né druhy Preventanu). V EU můžeme zazname‑ nat ještě další přípravky (Ismigen, Buccaline a další). V současné době se klade značný důraz na doložení účinnosti léků hlavně podle zásad medicíny založené na důkazech (EBM – evidence based medicine). Starší práce s bakteriálními imunomodulátory se opíraly především o roz‑ sáhlé klinické zkušenosti. V posledních letech však i v této oblasti bylo publikováno několik dobře kontrolovaných studií, které poukazují na mechanismus účinku i klinický a ekonomic‑ ký efekt jejich použití (především u prepará‑ tů Broncho-vaxom, Ribomunyl, Uro-vaxom a Luivac). Rozsáhlá metaanalýza publikovaná ital‑ skými autory v roce 2012 (9) vyhodnotila 15 ran‑ domizovaných klinických studií s polyvalentními mechanicky destruovanými bakteriálními lyzáty (PBML) v prevenci recidivujících respiračních infekcí aktivně léčených s kontrolami – s place‑ bem nebo bez léčby. Bylo vyhodnoceno 2 557 pacientů – vliv na četnost akutních exacerbací respiračních infekcí u pacientů s RIDC, chronic‑ kou bronchitidou, CHOPN a TBC. Vyhodnocení uzavřeli konstatováním, že PBML jsou účinné jak u dětí, tak u dospělých především v prevenci infekcí respiračního traktu u pacientů s RIDC. Autoři rovněž naznačili podobný trend účinnosti i u CHOPN, ale statisticky významný efekt je zatím ovlivněn malým počtem dobře prove‑ dených studií s pacienty s CHOPN. Podobných závěrů dosáhli i další autoři (9). V roce 2012 byly publikovány výsledky rozsáhlé německé randomizované placebem kontrolované studie, v níž bylo sledováno 606 novorozenců s 1 atopickým rodičem. Tito ko‑ jenci byli od 5 týdnů do 7 měsíců léčeni orálně podávaným lyzátem ( E. coli, Enterococcus fae- calis ) a placebem. Ve 3 letech byl u léčených dětí nižší výskyt atopické dermatitidy (p = 0,03), přičemž výraznější efekt byl u dětí s atopií otce (p = 0,004) (11). Jiná studie zkoumala účinnost a bezpečnost perorálního podání bakteriálního lyzátu OM-85 (Broncho-Vaxom®, Broncho-Munal®, Ommunal®, Paxoral®, Vaxoral®) v léčbě atopické dermatitidy u dětí. Vycházela z toho, že faktory životního prostředí hrají hlavní roli při atopické dermatitidě (AD), která v posledních desetiletích vykazuje neustálý nárůst prevalence v západních zemích a hygienická hypotéza naznačující inverzní vztah