Alergologie a imunologie – Výběr článků ku příležitosti XXXVII. sjezdu ČSAKI – 8.–9. října 2020

SOLEN |  41 mezi výskytem infekcí a nárůstem atopických onemocnění v těchto zemích je jednou z pra‑ covních hypotéz navržených k vysvětlení tohoto trendu. Děti ve věku 6 měsíců až 7 let s potvr‑ zenou diagnózou AD byly randomizovány ve dvojitě zaslepené, placebem kontrolované stu‑ dii, která kromě konvenční léčby změkčovadly a topických kortikosteroidů dostávala 3,5 mg bak‑ teriálního extraktu OM-85 nebo placeba denně po dobu 9 měsíců. Primárním cílem byl sledován rozdíl mezi skupinami ve výskytu nových vzpla‑ nutí (NF) během studovaného období, který byl hodnocen podle poměru nebezpečnosti (HR) odvozeného od podmíněných regresních modelů proporcionálního nebezpečí pro opa‑ kované události. Ze 179 randomizovaných dětí bylo analyzováno 170, 88 ve skupině OM-85 a 82 ve skupině s placebem. Jak se očekávalo, většina dětí v obou léčebných skupinách zaznamenala během studovaného období alespoň 1 NF – 75 (85 %) pacientů ve skupině OM-85 a 72 (88 %) ve skupině s placebem. Pacienti léčení OM-85 jako adjuvantní terapií měli významně menší a zpožděné NFs (HR opakovaných vzplanutí = 0,80; 95% interval spolehlivosti (CI): 0,67–0,96). Nebyl hlášen žádný závažný nežádoucí účinek s porovnatelnou a dobrou snášenlivostí u OM-85 a placeba. Výsledky ukazují adjuvantní terapeu‑ tický účinek dobře standardizovaného bakteri‑ álního lyzátu OM-85 u diagnostikované AD (31). Bakteriální lyzáty a autoimunita V souvislosti s podáváním bakteriálních ly‑ zátů se často jako riziko uvádí možná indukce autoimunitních onemocnění. V roce 2011 byla publikována studie, která sledovala, zda spouští OM-85 (Broncho-vaxom) autoimunitu u dětí s deficitem IgA, které častěji trpí infekcemi dý‑ chacích cest, u kterých bývají bakteriální lyzáty nejčastěji indikovány k prevenci a léčbě. Bylo sledováno 63 dětí (34 chlapců, 29 děvčat) s IgAD a klinikou febrilních RIDC. Byli randomizováni na skupinu s B-V a kontrolní. Rok byly sledovány laboratorní hodnoty ANA, ANCA, aCL-IgG, IgM, RF, a-TG, a-TPO a přímý Coombsův test. Nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly nárůstu autoimunitních markerů mezi sledovanými sku‑ pinami (12). Další publikovaná studie sledovala užití bak‑ teriálního lyzátu Broncho-Vaxomu k prevenci infekce u imunosuprimovaných pacientů s au‑ toimunitní nefrózou. Vyhodnotili 40 pacientů randomizovaných do skupiny aktivní a kontrolní. Broncho-vaxom použili v klasickém dávkování po 3 měsíce v 10denních kúrách. U pacientů ponechali rutinní léčbu systémovými kortiko­ steroidy a imunosupresí. Nebyl nalezen rozdíl v počtu infekčních epizod, ale v délce infekčních epizod a nižší potřebě ATB (p = 0,05). Nedošlo k aktivaci základního autoimunitního onemoc‑ nění (13). Farmakoekonomika podávání bakteriálních imunomodulátorů u alergií a chronických respiračních zánětů O ekonomické výhodnosti podávání bak‑ teriálních imunomodulátorů (Ribomunyl u reci‑ divujících infekcí horních dýchacích cest u dětí nebo Broncho-Vaxom v prevenci závažnosti exacerbací CHOPN) jsem informoval již v dří‑ vějších přehledových článcích (14). V poslední době se potvrdila ekonomická výhodnost i podávání bakteriálních lyzátů v prevenci ato‑ pického ekzému u kojenců a batolat (15). Studie dokumentuje úsporu nákladů na použité léky a zdravotnické služby u dětí preventivně léčených bakteriálním lyzátem. Farmakoekonomickou analýzou publikovaných studií s Ribomunylem se zabývali italští autoři a poukazují na snížení jak přímých, tak nepřímých nákladů při použití ribozomálního imunomodulátoru v léčbě a pre‑ venci respiračních infekcí u dětí (16). Argentinská studie měla za cíl posoudit nákladovou účinnost preventivní léčby přípravkemOM 85 u pacientů s alergickou rýmou (AR), astmatem a CHOPN ve srovnání se stejnými pacienty na standardní péči. Bylo zahrnuto osmdesát čtyři pacientů s CHOPN, AR a astmatem ve věku 16–65 let, kteří v roce 2009 nedostali bakteriální lyzát. V roce 2010 obdrželi stejní pacienti kapsle OM-85 bak‑ teriálního lyzátu. Kapsle byly podávány denně po dobu 10 po sobě jdoucích dnů měsíčně po dobu 3 po sobě jdoucích měsíců. Výsledkem bylo: Počet infekcí a exacerbací v rameni s OM 85 byl snížen z 85 % na 45,5 % (p < 0,05) a z 65,7 % na 34,9 % (p < 0,05) oproti předchozímu roku. Hospitalizace byla 2 % ve skupině OM 85 a 12 % v předchozím roce. Průměrné celkové náklady na pacienta a měsíc s AR způsobené reinfekcí a exacerbací byly 448,9 ARS(argentinské peso) a 269,9 ARS v rameni OM 85 ve srovnání s ARS 660,40 a ARS 574,40 v předcházejícím roce. U pacientů s astmatem byly celkové náklady na reinfekci a exacerbace 487,9 ARS a 473,9 ARS v ramenech OM 85 ve srovnání s 1144 ARS a 970 ARS v předchozím roce. Celkové náklady na reinfekci a exacerbace u pacientů s CHOPN byly 1356,5 ARS a 1217,5 ARS u pacientů s OM 85, ale v předchozím roce činily 1708,2 ARS a 1599,6 ARS. Závěry studie konstatují: Preventivní léčba přípravkem OM 85 u pacientů s alergickou rýmou, astmatem a CHOPN významně sníži‑ ly míru reinfekce, exacerbace a hospitalizaci ve srovnání s předchozím rokem. Přidružená úspora nákladů byla značná a pohybovala se v rozmezí od 15 % do 60 % oproti předchozímu roku, který byl bez imunomodulace OM 85 (32). Možnost širšího využití imunomodulace bakteriálními lyzáty Dosud jsme často diskutovali, zda je výhod‑ nější bakteriální lyzát jednoho bakteriálního kmene (monovalentní vakcína) nebo polyva‑ lentní vakcína připravená z více bakteriálních kmenů. Skupina italských autorů potvrdila, že směs mechanicky destruovaných bakteriálních těl je účinnější než lyzáty jednotlivých bakteri‑ álních druhů k aktivaci lidských dendritických buněk. Směsný bakteriální lyzát (SBL) působil nejen imunogenně, ale i jako adjuvans k aktivaci nedostatečně rozpoznaných „antigenních“ pod‑ nětů, jako jsou nádorové antigeny nebo alerge‑ ny. Autoři uzavírají, že SBL se může uplatňovat nejen v aktivaci imunitníchmechanismů proti bakteriální infekci, ale i jako velmi účinné ad‑ juvans proti jinýmantigennímpodnětům, jako jsou viry, nádory, alergeny (5). Bakteriální lyzáty tuzemské produkce V posledních letech se objevily observační multicentrické studie s bakteriálními lyzáty růz‑ ného složení (Olimunovac, Candivac, Urivac, Acnevac, GS Imunostim), jejichž původ je možno vystopovat na pracovištích LF UP a FN v Olomouci. Publikované výsledky jsou plně srovnatelné s podobnými přípravky zahraniční provenience. V roce 2012 byly publikovány rovněž podobné studie s ACNEVACEM při řešení pacientů s papu‑ lopustulozními formami acne. První studie sledo‑ vala 20 pacientů (14–30 let, 12 žen, 8mužů). Léčba trvala 3 měsíce. Výsledkem bylo 45 % pacientů se zlepšenímo 2 stupně a u 40%pacientů bylo zlep‑