Alergologie a imunologie – Výběr článků ku příležitosti XXXVII. sjezdu ČSAKI – 8.–9. října 2020

42  |  www.solen.cz šení o jeden stupeň sledované symptomové škály (celkem 85% zlepšení, p = 0,003). Žádné zhoršení (17). V další – multicentrické studii (Brno, Praha, Jihlava, Olomouc) bylo sledováno 83 pacientů (15–44 let, 48 žen a 35 mužů) s acne papulopus‑ tuloza I–IV. stupně s trváním 1–11 let (průměrně 4 roky). Léčba trvala 6měsíců. Po léčbě bylo zlepšeno 88 %pacientů (u 91 %mužů, 85 % žen). Statisticky vysoce významný výsledek s rychlejšímnástupem subjektivního zlepšení byl zaznamenán u žen – již po 1. měsíci léčby (p = 0,0003) (18). Využití CANDIVACU u žen s rekurentní vul‑ vovaginální kadidózou sledovala multicentrická observační studie (Brno, Praha, Kolín, Plzeň). Ve studii bylo sledováno 75 žen (věk 18–45 let), u kterých byly v posledních 12 měsícíchminimálně 4 potvrzené epizody mykotické vulvovaginitidy. Podána byla 6měsíční léčba Candivacem. Bylo provedeno sledování počtu recidiv, mykologická kultivace, laktobacilární grading, vyhodnocen počet leukocytů v zorném poli v nativním ná‑ těru a vyhodnoceno TTS (celkové symptomové skóre – výtok, svědění, pálení – 0, mírné, silné, velmi silné). Došlo ke statisticky významnému poklesu TTS (0,7 oproti vstupnímu 2,4) již po 6 měsících a příznivý trend přetrvával v 9. měsíci (TTS 0,9) i po 12 měsících (TTS 1,4). Došlo i k poklesu kolonizace pochvy kvasinkami (z 56 % na 37 % po 6měsíční léčbě) a ke zlepšení mikro‑ skopického nálezu (ze 40 % na 25 %) (19). Vysvětlení účinnosti bakteriálních lyzátů u infekcí a alergických onemocnění Bakteriální lyzáty jsou nejpřirozenějším imunostimulačním prostředkem pro lidský imunitní systém. Jedná se o přípravky vyrobené z usmrcených a různě opracovaných bakteriálních těl nebo některých jejich částí (bakteriální stěny, organely). S bakteriemi žije lidstvo statisíce let a za ta léta si vytvořilo velmi účinné mechanismy jak na ně reagovat. V jednotlivých preparátech pak mohou být zastoupeny různé mikrobiální kmeny. Jejich pri‑ márnímmístemúčinku jsou jednak buňky sliznice (oropharyngu a GIT) a jednak související slizniční podslizniční imunitní systém (MALT, GALT) se svým zastoupením vrozených i adaptivních me‑ chanismů. Dle četných dosud publikovaných důkazů je patrné, že bakteriální lyzáty (imuno‑ modulátory) ovlivňují všechny tyto mechanis‑ my. Podílejí se na obnově a posílení bariérového ochranného efektu sliznic, se kterými přicházejí do kontaktu (oropharyngu a GIT), indukcí proteo­ lytických enzymů, hlenu, sekrekrečních imuno‑ globulinů, defenzinů a dalších. Druhotně zřejmě i kůže a sliznic, se kterými přímo v kontaktu nejsou (střední a dolní dýchací cesty, urogenitální trakt). Antigenní signál, který jde z této kontaktní zó‑ ny vlivem PAMPs antigenních vzorů, je vnímán imunokompetentními buňkami prostřednictvím četných receptorů (mezi jedny z nejdůležitější zřejmě patří TLR). Přes tyto receptory postupuje signalizace do jader imunokompetentních buněk, které pak vytvářejí následnou imunitní reakci jed‑ noduchou či složitější, zřejmě podle množství či nebezpečnosti těchto antigenů. Bakteriální lyzáty z tohoto pohledu vyvolávají zřejmě dosti uni‑ formní odpověď (vesměs mají standardní kvan‑ titativní a kvalitativní složení), která se může lišit u jednotlivých pacientů jednak jejich individuální genetickou schopností, ale i aktuální kapacitou imunitního systému. Proto i klinické odpovědi na jejich podávání nejsou zcela uniformní u jednot‑ livých pacientů, stejně tak laboratorní sledování se může pohybovat v různých rozpětích vlivem výše zmíněných důvodů. Takže primární efekt podávání bakteriál‑ ních lyzátů můžeme vidět na obnově-resti‑ tuci-normalizaci slizniční bariérové funkce. Tím dochází ke snížení exacerbací infekcí, ale i snížené prostupnosti alergenů, a tím ke zmír‑ nění intenzity a četnosti alergických epizod. Druhotný efekt je v imunonormalizační – regulační funkci prostřednictvím indukce regu‑ lačních mechanizmů (úprava balance Th1/Th2, indukce Treg lymfocytů), který se opět uplatňuje jak při regeneraci po infekcích, v jejich prevenci, tak i při regulaci alergické reaktivity. Alergická reakce je ve skutečnosti specifický zánět, kterýmá společné charakteristiky obecného zánětu – se známými specifiky – takže i v tomto případě se mohou uplatnit obecné regulační mechanismy zánětu. Závěr Bakteriální imunomodulátory jsou v klinic‑ ké praxi používány již přes sto let a prožívaly období značné obliby i období zanevření. Lékaři, kteří se s nimi setkávali v klinické praxi, si uvědomovali jejich užitečnost a bezpečnost při správné indikaci a načasování jejich podá‑ vání. V odborné literatuře byly publikovány hlavně observační studie potvrzující jejich dobrý klinický efekt. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi komplexní biologické příprav‑ ky, u kterých se obtížně identifikovala účinná imunomodulační substance a rovněž klinický efekt se obtížně potvrzoval laboratorními vy‑ šetřeními, bylo na ně z pohledu EBM (Evidence Based Medicine) pohlíženo často s despektem. V posledních desetiletích jsou však i z tohoto pohledu přinášeny důkazy a validní publikace z experimentálních i klinických studií, které postupně potvrzují mechanismy účinku, kli‑ nický a ekonomický přínos těchto preparátů a přikládají další kamínky do mozaiky znalostí o těchto nejpřirozenějších modulátorech lid‑ ského imunitního systému. Je s potěšením, že se takto rozšiřuje, obohacuje a potvrzuje naše dosavadní EBM (Experience Based Medicíne), získaná dlouholetou klinickou zkušeností. LITERATURA 1. Bystroň J. Bakteriální imunomodulátory – současné použití v klinické praxi. Remedia 2010, 20, č.5, 298–304. 2. Bystroň J. Bakteriální imunomodulátory – přirozené stimu‑ látory imunitního sytému. SLK i.med.sk. 2012. 3. Bystroň J., a spol. Účinnost a bezpečnost perorálního bak‑ teriálního imunomodulátoru Olimunovac u pacientů s čas‑ tými infekcemi dýchacích cest. (Observační multicentrická studie). Alergie, 2011, 13, No 1, 58–66. 4. Bystroň J. Využití bakteriálních lyzátů v praxi. Medicína pro praxi 2012, 9, č.8–9, 336–341. 5. Morandi B, Agazzi A, et al. A mixture of bacterial mecha‑ nical lysates is more efficient than single strain lysate and of bacterial-derived soluble products for the induction of an ac‑ tivating phenotype in human dendritic cells. Immunol. Lett 2011,138(1): 86–91. 6. Guani-GueraE,Negrete-GarciaMCMontez-VizuetR,etal.Hu‑ man β-defensin-2 induction in nasal mucosa after administrati‑ on of bacterial lysates. Arch.Med.Res. 2011, Apr: 42(3): 189–194. 7. Braido F, Schenone G, Canonica GW, et al. The relationship between mucosal immunoresponse and clinical outcome in patients with recurrent upper respiratory tract infections treated with a mechanical bacterial lysate. J.Biol.Regul.Ho‑ meost.Agents 2011: 25(3): 477–485. 8. Cazzola M, Anapurapu S, Page CP. Polyvalent mechani‑ cal bacterial lysate for the prevention of recurrent respira‑ tory infection: a metaanalysis. Pulm.Pharmacol.Ther. 2012: 25(1): 62–68.