Abstrakta - 17. KONFERENCE PSYCHIATRIE PRO PRAXI

www.psychiatriepropraxi.cz 7 17. konference  / 9.–10. prosince 2020 ABSTRAKTA Gerontopsychiatrie nemodifikovatelné) faktory. Precipitačních faktorů existuje velká řada, často se navzájem kombinují. Jsou to např. zánět, infekce, sepse, horečnaté stavy, pooperační a postanestetické stavy, metabolické faktory včetně dehydratace a hypoglykemie, traumata mozku, nádory, intoxikace, ale také psychosociální stre- sory a další. Mezi predispoziční faktory náleží např. věk, mnohočetná komorbidita, kognitivní porucha. Deliria jsou časté poruchy, jejich výskyt roste s věkem, i když se mohou vyskytnout i v dětském věku. Deliria se vyskytují u 20–30 % seniorů hospitalizovaných na somatických odděleních, ale na chirurgických odděleních je to až 61%a u kriticky nemocnýchpacientůna jednotkách intenzivní péče až 87%. Deliriumnejenže prodlužuje léčbu základní poruchy, ale také zvyšuje mortalitu nemocných. Výrazně snižuje jejich kvalitu života. Vyskytují se 3 základní klinické obrazy delirií. Delirium hypoaktivní, hyperaktivní a smíšené, u něhož se objevují střídavě obě formy. Obzvláště hypoaktivní delirium bývá často přehlédnuto, proto skutečný výskyt delirií je vyšší, než bývá uváděn. Deliriím se snažíme především předcházet. Důležitá je úprava prostředí pacienta, správná hydratace a alimentace, adekvátní léčba všech somatických poruch. Optimalizace medikace – vyhnout se cent- rálně působícím anticholinergikům, polypragmázii, lékovým inkompatibilitám. Když ani toto nezabere, přidáme farmakoterapii, a to především v případech hyperaktivních delirií. Ke zklidnění delirií používá- me buď látky ze skupiny benzodiazepinů, nebo atypická antipsychotika, ev. v případě velkých neklidů antipsychotikum 1. generace haloperidol. Klíčová slova: delirium, terapie, výskyt, vědomí. Novinky v léčbě a výzkumu Alzheimerovy nemoci doc. MUDr. Martina Zvěřová, Ph.D. Psychiatrická klinika, 1. lékařská fakulta UK v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Nemocnice Na Homolce, Praha Přes současnou globální pandemii infekce COVID-19, kterou způsobuje koronavirus SARS‑CoV-2, zůstává Alzheimerova nemoc jedním z předních celosvětových problémů. V posledních letech se stále více uvažuje o Alzheimerově nemoci nikoliv jen jako o neurodegenerativním onemocnění mozku, ale jako o systémovém onemocnění s projevy i v krvi a periferních tkáních, které jsou způsobeny patologickými metabolickými, oxidativními, biochemickými a zánětlivými pochody. V prezentaci jsou uvedena první dostupná data o možných dopadech virové choroby COVID-19 na pacienty trpící demencí. Předkládané sdělení dále shrnuje současnépoznatky o etiologii, neuropatologii a rizikových faktorechAlzheimerovy nemoci. Stručně jsou zmíněny hypotézy vzniku onemocnění a směry vývoje nových látek pro léčbu této choroby. Klíčová slova: Alzheimerova nemoc, zánět, COVID-19, obezita, terapie. Více sv ě tlých dní v roce 2021 p ř eje SOLEN. Autor obrázku: Pavel Hejhal, který maluje ústy. © Nakladatelství UMÚN