Alergologie a imunologie – Výběr článků ku příležitosti XXXVII. sjezdu ČSAKI – 8.–9. října 2020

SOLEN |  17 Novinky v biologické léčbě bronchiálního astmatu MUDr. Beáta Hutyrová, Ph.D. Oddělení alergologie a klinické imunologie, Fakultní nemocnice Olomouc Ústav imunologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Bronchiální astma je heterogenní onemocnění s řadou různých fenotypů a endotypů, které vyžadují odlišný přístup k léčbě zejména u těžkých perzistujících forem refrakterních na standardní terapii. Těžké refrakterní astma představuje závažný zdra‑ votní problém s vysokou morbiditou, mortalitou nemocných a značnou ekonomickou zátěží pro společnost. Významným pokrokem v terapii těžkého astmatu v posledních letech bylo zavedení biologické léčby cílené na alergické a nealer‑ gické eozinofilní astma. V běžné praxi jsou používány monoklonální protilátky proti imunoglobulinu E, interleukinu-5 a nejnověji se zavádí léčba blokující účinky interleukinu-4 a 13. Ostatní možnosti terapie jsou zatímve fázi výzkumu, přičemž největšímproblémem zůstává léčba těžkého non‑eozinofilního astmatu. Klíčová slova: těžké bronchiální astma, biologická léčba, anti‑IgE, anti‑IL-5, anti‑IL-4/IL-13. Advances in biological treatment for severe asthma Bronchial asthma is a heterogeneous disease with a range of phenotypes and endotypes, which require a different therapeutic approach, especially in the case of severe forms of asthma that are refractory to standard therapy. Severe refractory asthma rep‑ resents a serious problem with high morbidity and mortality of patients, and as a considerable health care burden. Introduction of biological therapy, which targets allergic and non-allergic eosinophilic asthma, represents a significant progress in the treatment of severe asthma. Monoclonal antibodies are already used in common practise against immunoglobulin E and interleukin-5, and more recently, monoclonal antibodies that target interleukin-4 and 13 have been introduced into the treat‑ ment of severe eosinophilic asthma. Other forms of biological therapy are in various stages of clinical development, whereas the treatment of severe non-eosinophilic asthma still remains the greatest therapeutic problem. Key words: severe asthma, biological treatment, anti‑IgE, anti‑IL-5, anti‑IL-4/IL-13. Úvod Bronchiální astma je heterogenní onemoc‑ nění charakterizované chronickým zánětem dýchacích cest, bronchiální hyperreaktivitou a variabilní obstrukcí dýchacích cest (1). V po‑ sledních dekádách došlo k výraznému pokroku v léčbě lehkého až středně těžkého perzis‑ tujícího astmatu se signifikantním zlepšením prognózy pacientů. Avšak těžké astma refrak‑ terní na standardní léčbu zůstává významným zdravotním problémem s vysokou morbiditou, mortalitou nemocných a značnou ekonomic‑ kou zátěží pro společnost (2). Přibližně 5–10 % z celkové populace astmatiků má těžké astma, které je definováno jako astma vyžadující léč‑ bu vysokými dávkami inhalačních kortikoidů (IKS) v kombinaci s dalším preventivním antiast‑ matikem (dlouhodobě působící β2-mimetika (LABA), antileukotrieny, teofyliny) a/nebo sys‑ témovou kortikoterapií (SKS), aby se zabránilo tomu, že astma bude „nekontrolované“, nebo zůstává „nekontrolované“ i přes tuto terapii (3). Pro skupinu pacientů s nejtěžšímprůběhem astmatu se používá i termín problematické těž‑ ké astma (PTA). Do této skupiny patří pacienti s obtížně léčitelným astmatem (OLA) a těžkým refrakterním astmatem (TRA) (4). Pod pojmem OLA v současnosti rozumíme astma, u kterého příčinou nedostatečné kontroly jsou neléčené komorbidity, nízká adherence k léčbě, trvající ex‑ pozice alergenůma/nebo profesnímnoxám, kou‑ ření atd. (4). Nejzávažnější formou astmatu je TRA, u kterého důvodem nedosažení kontroly je tíže samotného patologického procesu nemoci (4). Astma je komplexní onemocnění s řadou va‑ riant s odlišnýmpatofyziologickýmpodkladem (1). Na základě clusterových analýz byly definovány různé podskupiny pacientů s astmatem. Kromě klasifikace dle tíže a kontroly onemocnění je snaha KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: MUDr. Beáta Hutyrová, Ph.D., beata.hutyrova@fnol.cz Oddělení alergologie a klinické imunologie Fakultní nemocnice Olomouc I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc Převzato z: Interní Med. 2019; 21(5): 266–269 Článek přijat redakcí: 19. 8. 2019 Článek přijat k publikaci: 6. 11. 2019