Alergologie a imunologie – Výběr článků ku příležitosti XXXVII. sjezdu ČSAKI – 8.–9. října 2020

SOLEN |  21 Současný přístup k diagnostice a léčbě alergické rýmy MUDr. Jiří Nevrlka UPIRA, s. r. o. (Úspěšná péče o imunitu, respiraci a alergie), Brno Nahlížení na rýmu prismatemnekomplikovaného přechodného nachlazení nebomírné poruchy vazomotorikymůže vést k všeobecné‑ mu podcenění této diagnózy. I z hlediska celospolečenského je třeba podtrhnout objektivní význam této choroby, a to zejména rýmy chronické a alergické. Článekmá za cíl předložit základní přehled problematiky alergické rýmy od její charakteristiky, přes klasifikaci, významaž k léčebné intervenci. Vysvětluje pozici alergologa v systému péče o pacienty postižené alergickou rýmou a současně po‑ drobněji rozvádí možnosti režimových opatření a obecné léčby. Navazuje tak na předchozí přehledové publikace v tomto časopise. Klíčová slova: chronická rýma, alergická rýma, ARIA, terapie alergické rýmy, H1-antihistaminika, nazální kortikosteroidy, specifická alergenová imunoterapie. Current approach to diagnosing and treating allergic rhinitis Viewing rhinitis through the prismof anuncomplicated transient coldormild vasomotor disordermay lead to a general underestimation of this diagnosis. Even in society-wide terms, it is necessary to underscore the objective significance of this condition, particularly that of chronic and allergic rhinitis. The aim of the article is to present a fundamental review of the issue of allergic rhinitis, ranging from its characteristics to classification and significance to therapeutic intervention. It also explains the role of an allergist in the systemof care for patients affected by allergic rhinitis as well as deals inmore detail with the options of lifestylemeasures and general treatment. This article is a follow-up to previous review papers in this journal. Key words: chronic rhinitis, allergic rhinitis, ARIA, allergic rhinitis treatment, H1-antihistamines, nasal corticosteroids, allergen‑ -specific immunotherapy. Rýma – charakteristika Rýma (rhinitis) je zánětlivé onemocnění nosní sliznice, které vede ke snížení kvality dý‑ chání nosem. Zahrnuje různě vyjádřený soubor příznaků jako pocit zduření nosu až ucpaný nos (nosní obturace), smrkání až výtoky z nosu (nosní sekrece), zatékání sekretu do nosohltanu (zadní rýma, postnazální drip), kýchání a svědění (dráždi‑ vé příznaky nosní), event. další příznaky (například ztráta čichu). Vzhledem k současnému alespoň minimálnímu postižení sliznice paranazálních (vedlejších nosních, obličejových) dutin někteří autoři preferují pojem rhinosinusitida. V praxi tak ale spíše označujeme až komplikovaný průběh rýmy s příznaky, jako jsou tlaky v oblasti dutin až bolest hlavy. Rýma bývá často spojena s příznaky postižení jiných orgánů než nos (například oči, krk, dolní dýchací cesty) nebo příznaky celkovými (například zvýšená teplota, únava). Ke stanovení diagnózy stačí zohlednit výskyt výše popsaných projevů. Posouzením charakte‑ ru těchto nosních projevů, doprovodných pří‑ znaků mimo nos, historie onemocnění a okol‑ ností, za kterých se rýma manifestuje, většinou dokážeme také určit příčinu rýmy i její závažnost. Rýma – klasifikace Obecně rozlišujeme dle délky trvání rýmu akutní a chronickou. Chronická rýma je definová‑ na dlouhýmpřetrvánímnebo recidivami, hranice je nejčastěji kladena od 6 týdnů dále. Toto dělítko má stále svůj význam, kdy postižený chronickou rýmou by měl být směřován k lékařskému po‑ souzení. Důvodem je požadavek na určení příčin a typu chronické rýmy, na došetření případných (v danou chvíli někdy skrytých) komplikací a při‑ družených chorob a na stanovení adekvátního dlouhodobého léčebného postupu. Je třeba říci, že chronická rýma vytváří terén pro vznik a kom‑ plikovanější průběh respiračních infekcí, ale také terén pro vznik a rozvoj dalších onemocnění, například průduškového astmatu (AB). Podle vlivu na kvalitu života rozlišujeme rýmu mírnou, středně těžkou a těžkou. Nověji se použí‑ vají také pojmy rýma intermitentní a perzistující , které lépe zohledňují časové okolnosti trvání rýmy a tím i její závažnost (1). V případě alergické rýmy (AR) se stále v diagnostickém resumé používá i od‑ Převzato z: Interní Med. 2019; 21(2): 76–82 Článek přijat redakcí: 21. 3. 2019 Článek přijat k publikaci: 9. 4. 2019 KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: MUDr. Jiří Nevrlka, jiri.nevrlka@seznam.cz UPIRA, s. r. o. (Úspěšná péče o imunitu, respiraci a alergie) Poliklinika Zahradníkova 2/8, 611 41 Brno