Alergologie a imunologie – Výběr článků ku příležitosti XXXVII. sjezdu ČSAKI – 8.–9. října 2020

SOLEN |  37 Novinky v imunomodulační léčbě bakteriálními lyzáty u alergie a astmatu doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc. Oddělení alergologie a klinické imunologie, Fakultní nemocnice Olomouc Autor předkládá poslední poznatky o použití bakteriálních lyzátů u alergických onemocnění a průduškového astmatu. Uvádí novinky posledních let z experimentálních i klinických studií, které se týkají mechanismu účinku, indikací i rizik podávání těchto přípravků. Uvádí i farmakoekonomické studie, které potvrzují užitečnost používání bakteriálních lyzátů i u pacientů s alergiemi. Současně se i zamýšlí nad hlavními mechanismy, kterými bakteriální lyzáty mohou ovlivňovat průběh a intenzitu alergického zánětu. Klíčová slova: bakteriální lyzáty, imunomodulace, alergie, průduškové astma. News in immunomodulatory treatment with bacterial lysates in allergy and asthma The author presents the latest findings on the use of bacterial lysates in allergic diseases and bronchial asthma. It presents the latest developments in both experimental and clinical studies on the mechanism of action, indications and risks of administration of these products. There are also pharmacoeconomic studies that confirm the utility of bacterial lysates in patients with allergies. At the same time, it also contemplates the main mechanisms by which bacterial lysates can influence the course and intensity of allergic inflammation. Key words: bacterial lysates, immunomodulation, allergy, bronchial asthma. Úvod Bakteriální lyzáty patří obecně do větší skupiny látek, které označujeme jako bakte‑ riální imunomodulátory. Jedná se o přípravky vyrobené z usmrcených a různě opracovaných bakteriálních těl nebo některých jejich částí (bakteriální stěny, organely). V jednotlivých pre‑ parátech pak mohou být zastoupeny různé mikrobiální kmeny (vesměs ty, které nejčastěji působí infekce různých systémů – dýchacího, kůže, urogenitálního – Klebsiella pneumonie, Staphylococcus aureus, Escherichia coli, Candida albicans ). Může být použito různých způsobů usmrcení a destrukce mikroorganismů (mecha‑ nické rozdrcení, opakované zmrazení a zahřátí, chemická destrukce, enzymatická fermentace). V jednotlivých přípravcích pak může být různé váhové množství bakteriálního materiálu. V posledních desetiletích byly přineseny důkazy o velmi komplexním vlivu přípravků získaných z usmrcených mikroorganismů na imunitní systém člověka, takže se zdají být vhodnější termíny imunomodulace a imunomodulátory, které lépe vyjadřují tento komplexní účinek na buňky imunitního systému. V posledních letech bylo publikováno něko‑ lik přehledových článků o mechanismech účin‑ ku, klinickém efektu a bezpečnosti bakteriálních imunomodulátorů u různých věkových skupin pacientů hlavně s recidivujícími infekcemi dý‑ chacích cest (1–4), takže v této prezentaci bych se věnoval pouze novinkám z posledních let. Mechanismus účinku bakteriálních imunomodulátorů Poslední poznatky dokládají, že bakteriální kmeny, které se používají v různém stupni opra‑ cování a v různých kombinacích v komerčně vyráběných bakteriálních imunomodulátorech, jsou schopny aktivovat imunitní odpověď pro‑ střednictvímmolekulových vzorů nebo motivů, tzv. PAMPs (pathogen-associated molecular patterns), jejichž typickými představiteli jsou lipopolysacharid (LPS), lipoproteiny a peptido‑ glykany, kyselina teichoová, manany, glukany, bakteriální DNA a další, které jsou rozpoznávány buňkami imunitního systému prostřednictvím různých skupin tzv. receptorů podobných Toll (TLRs – Toll-like receptors), ale i dalšími rozpo‑ znávacími strukturami (např. cytoplazmatic‑ kými NOD-like receptory, RIG-like receptory), a tím se velmi významně podílejí na aktivaci a regulaci imunitních reakcí. V současné době jsou u lidí již popsány TLR 1–10 a u myší i TLR 11, 12 a 13 (22, 23), z nichž skoro všechny jsou schopny reagovat na struktury bakteriálních buněčných membrán, organel nebo mikrobiál‑ KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc., jaromir.bystron@fnol.cz Oddělení alergologie a klinické imunologie Fakultní nemocnice Olomouc I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc Převzato z: Interní Med. 2019; 21(4): 217–222 Článek přijat redakcí: 9. 2. 2019 Článek přijat k publikaci: 6. 6. 2019