Alergologie a imunologie – Výběr článků ku příležitosti XXXVII. sjezdu ČSAKI – 8.–9. října 2020

48  |  www.solen.cz Antihistaminika indikovaná k systémové a topické léčbě PharmDr. Veronika Kunešová, Ph.D. II. chirurgická klinika, Centrum pro cévní onemocnění, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity, Brno Antihistaminika reprezentují kategorii léčiv, která potlačují vazbu histaminu na jeho H1 receptory a tím ovlivňují jeho lokální pů‑ sobení, neblokují ani nesnižují uvolňování histaminu. Antihistaminika jsou považována za léky první volby v případě alergických reakcí, jejich možnosti klinického využití jsou však mnohem širší. Jejich hlavní indikací je alergická rýma, alergická konjunktivitida, urtikárie, angioedém, alergický exantém či anafylaxe. Tato skupina léčiv spadá do kategorie terapeutik užívaných v klinické praxi více než půl století, a přesto u některých zástupců nejsou známy potřebné farmakokinetické a dynamické parametry. V mnohých případech je výběr daného antihistaminika jen empirickou volbou. Jednoznačné však je, že ne každé antihistami‑ nikum je vhodné pro každého jedince – pacienta. Volba správné látky ze skupiny antihistaminik je ovlivněna požadovaným výsledným účinkem, konkrétním problémem, věkem, zdravotním stavem a případným výskytem dalších komorbidit pacienta. Míra efektivity terapie antihistaminiky může být modulována také způsobem podání. Proto jsou léčiva z této farmakoterape‑ utické skupiny dostupná v různých lékových formách, ať už vázaných na lékařský předpis, nebo z kategorie OTC přípravků. Klíčová slova: alergie, antihistaminika topická, antihistaminika systémová, indikace antihistaminik. Antihistamines indicated for systemic and topical treatment Antihistamines represent a category of drugs that inhibit the binding of histamine to its H1 receptors and thereby affect its local action, do not block or reduce histamine release. Antihistamines are considered the first line of choice for allergic reactions, but their clinical potential is much broader. Their main indication is allergic rhinitis, allergic conjunctivitis, urticaria, angioedema, al‑ lergic rash or anaphylaxis. This group of drugs belongs to the category of therapeutics used in clinical practice for more than half a century and yet in some drugs we do not know their pharmacokinetic and dynamic parameters in details. In many cases, the choice of a given antihistamine is only an empirical choice. However, it is clear that not every antihistamine is suitable for every individual patient. The choice of the right substance from the group of antihistamines is influenced by the desired resultant effect, the particular problem, age, health condition and possible occurrence of other patient co-morbidities. The degree of effectiveness of antihistamine therapy for a given problem may also be modulated by the route of administration. Therefore, drugs from this pharmacotherapeutic group are available in different dosage forms, both prescription and OTC. Key words: allergy, topical antihistamines, systemic antihistamines, indications of antihistamines. Histamin jako ubikvitární látka Histamin je přirozeně se vyskytující látka přítomná a produkovaná v lidském organismu. Stejně tak jsou exprimovány histaminové recep‑ tory H1, H2, H3 a H4 v celém těle a ve spojení s his‑ taminem se podílí na regulaci důležitých funkcí od vývoje embrya až po hojení a regeneraci ran. Primárně je vazbou histaminu na H1 hista‑ minový receptor popisováno ovlivnění funkcí centrálního nervového systému, jako je regulace cirkadiánních rytmů (spánek a bdění), ovlivnění energetické a endokrinní homeostázy, agresivity, vnímání bolesti, kognice a paměti, a má antikon‑ vulzivní aktivitu (1, 2, 3). Na úrovni periferie majo‑ ritní role histaminu spočívá předevšímvmodulaci imunitní odpovědi na různé podněty a v rozvoji akutní a chronické zánětlivé reakce. Histamin prostřednictvím svých receptorů představuje důležitý mediátor lokální hypersenzitivní reakce a vyvolává kontrakci hladké svaloviny, vazodilata‑ ci, zvyšuje permeabilitu cév a výslednýmmecha‑ KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: PharmDr. Veronika Kunešová, Ph.D., kunesova.veronika@email.cz II. chirurgická klinika, Centrum pro cévní onemocnění, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity, Brno Pekařská 664/53, 602 00 Brno Převzato z: Prakt. lékáren. 2020; 16(2): 67–73 Článek přijat redakcí: 23. 4. 2020 Článek přijat k publikaci: 12. 5. 2020